3. 1. 2017

Příběh Mariny Valehrach - Železný (*1750 - †1795)

Jedním z mých předků v Kovalovicích na Vyškovsku byla Marina (Marianna, Marie Anna), pokřtěná 27. února 1750. Jejím otcem byl Jan Valehrach z Kovalovic, matkou Anna, dcera Bartoloměje Šuberta z Jezer (Jezera jsou dnes součástí městyse Pozořice). Shodou okolností se Marinina matka Anna narodila před 300 lety, v roce 1717, stejně jako Marie Terezie.

Při postupném vytváření rodokmenu a pátrání v této rodové větvi (směřující od mého praděda Metoděje Rozehnala) jsem Marinu hledal na základě informace o jejím sňatku 10. listopadu 1772 s Vavřincem (Laurentius) Železným. Ten si (podle matričního zápisu) jako syn čtvrtláníka Matěje Železného bral Marinu, dceru zemřelého Jana Valehracha, zahradníka v Kovalovicích.

Vstupní informace pro hledání Mariny v Kovalovicích. Vedla tudy jedna z cest a rodových linií Valehrachů. Stejně jako další linie, obě vyústily v Uhřicích nedaleko Kyjova. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 1564, online str. 244/366.

Příběh spojený s Marinou vnímám jako docela komplikovaný ve dvou rovinách:
  1. Zvýšenou opatrnost a vícenásobné ověřování vyžadovalo samotné pátrání a hledání v matrikách.
  2. Z výsledků mého hledání a ověřování vyplynulo, že život Mariny zahrnoval snad všechny rodinné příjemné i smutné životní události. Určitě to nebyl život z pohádky. Do jisté míry reprezentuje nelehké postavení a úděl žen v tehdejším světě (bez terapeutů, řešení "genderových" otázek, emancipace apod.)
To jsou i důvody, proč jsem Marinu vybral do "příběhu", o který se s vámi chci podělit.

Genealogie - hledání "správné" Mariny

V matrikách z této doby před rokem 1770 lze očekávat, že klíčová informace zde zapsané budou skoupé, což se potvrdilo velice záhy zjištěním, které věštilo (jako obvykle) komplikace. Mám-li zjištěný sňatek, snažím se zjistit, kdy a kde se narodili jeho hlavní aktéři - ženich a nevěsta. O nevěstě vím(e), že se jmenovala Marina a jejím otcem byl Jan Valehrach.

V Kovalovicích se v době předpokládaného narození Mariny (poprvé jde o odhad věku cca 18-25 let, pak teprve vše ověříte) objevily dvě Mariny. Shodou okolností byly obě dcerami Janů Valehrachů a obě byly pokřtěny v únoru 1750.
  • 14. února 1750 - otec Jan Valehrach + matka Kateřina
  • 27. února 1750 - otec Jan Valehrach + matka Anna
Jeden rok (1750), jeden měsíc (únor), dvě Mariny. Jak pak poznat, která je která, když každá je "dcera Jana Valehracha z Kovalovic"? Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 1564, online str. 3/366.

Co dělat, když zjistíte, že máte více "kandidátů" na místo svého předka? Mé doporučení zní - zkontrolovat úmrtí. To je vždy ta nejpracnější cesta. Vzhledem k tehdejší poměrně hojné kojenecké úmrtnosti je jistá pravděpodobnost, že dítě nepřežilo útlý věk.

V tomto případě jsem to udělal. Nejprve u Mariny jako budoucí možné nevěsty. Je to poněkud morbidní, napsat, že jsem měl "štěstí", když jde o úmrtí. Ovšem 11. ledna 1753 skutečně zemřela "Marina, dítě Jana Valehracha".

Jedna Marina zemřela ve třetím roce života. Ale která? Hrana mezi pravdou a omylem v genealogii je leckdy křehká. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 1564, online str. 279/366.

Tato informace vám řekne, že se počet "kandidátek" zúžil (ze dvou na jednu) a bude možné dospět k jednoznačnému řešení. Nicméně to je vše. Není to informace, jež by upřesnila, která Marina, od které matky přežila - od Anny nebo od Kateřiny? 

Neznáte-li výsledek, jaký by mohl být další ověřovací krok? Otec Jan Valehrach byl v době svatby už po smrti. To je další informace, s níž se dá pracovat. Lze tak vložit naději do toho, že do roku 1772 najdete zápis úmrtí pouze jednoho dospělého Jana Valehracha, který by mohl být otcem Mariny. I v tomto případě jsem měl "štěstí". V Kovalovicích skutečně zemřel Jan Valehrach - 17. dubna 1764. Podle zápisu v knize zemřelých měl 40 let. Bylo možné očekávat jeho narození narození kolem 1724. I přesto, že jde o "klasický" a obvyklý postup, stále to nic neznamená. Potřebujete úmrtí obou Janů Valehrachů a potřebujete i datum jejich křtu/narození.

Často se v rodokmenech stává, že lidé (sám nejsem výjimkou) odkládají hledání data úmrtí osob, po nichž pátrají. Je to nejpracnější a není to nikterak "pozitivní". Navíc věk zapsaný při úmrtí býval obvykle velmi přibližný. Toto však byl případ, kdy se bez dat úmrtí nebylo možné pohnout dále.

Další dospělý Jan Valehrach zemřel v Kovalovicích 4. května 1775, tedy tři roky po svatbě Mariny. Údajně v 61 letech. Mohl se tedy narodit okolo roku 1714. Ten by tedy měl být otcem zemřelé Marjánky (kterou potřebuji vyloučit).

Tento zesnulý Jan Valehrach (†4. lvětna 1775), čtvrtláník z Kovalovic č. 57 nebyl otcem Hledané Mariny Valehrach. Během její svatby v roce 1772 ještě žil. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 1564, online str. 332/366.

Věk při úmrtí je nejnespolehlivějším údajem. Tím více, čím dále do historie jdete. Proto je třeba ověřovat - hledat narození. V mém případě (budu-li věřit věku při úmrtí) křest jednoho Jana Valehracha kolem roku 1724 a druhého kolem roku 1714.

Výsledek? Jeden Jan Valehrach se vskutku narodil v Kovalovicích 4. června 1724 (až mě ta přesnost zaskočila). Našel jsem také narození Jana Valehracha v roce 1715, ale v Šumicích (Viničné Šumice), ne Kovalovicích. Ten mohl být něco jako záložním kandidátem. Další Jan Valehrach z Kovalovic se narodil v roce 1708. Toho jsem pomyslně přiřadil ke kandidátovi s očekávaným datem narození 1714.

Co se tímto dalším nálezem potvrdilo? Z hlediska Mariny opět pouze to, že existuje jednoznačná odpověď ohledně otce. Její otec zemřel v relativně mladém věku (oněch zmíněných 40 let). Bylo ještě třeba vyloučit případný omyl.

Definitivní odpověď mohou skýtat sňatky. U Jana Valehracha narozeného v roce 1708 zhruba po roce 1728, U jeho jmenovce z roku 1724 zhruba kolem roku 1744. A povedlo se! Jan Valehrach a Kateřina se brali 25. listopadu 1737. On i ona již byli vdovci. Jan Valehrach a Anna měli svatbu v roce 1744.

Svatba z 5. května 1744, která potvrzuje mé další předky, rodiče Mariny a naznačuje další pokračování rodové linie - Jan byl synem Martina Valehracha z Kovalovic, Anna byla dcerou Bartoloměje Šuberta z Jezara, dnešní součásti městysu Pozořice. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 1563, online str. 297/394.

Je jasné, že Jan Valehrach, narozený v roce 1724, nemohl být už v roce 1737 vdovcem. Řešení se nabízí. Nabízí se ovšem i druhá možnost. Vše zkusit ještě ověřit. Stále je co hledat a potvrzovat.

Začátek léta, čas na ženitbu. Jan Valehrach si 22. září 1733 vzal Marinu, dceru Štefana Kadlece(?). Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 1563, online str. 284/394.

První svatba Jana Valehracha (staršího) se odbyla už 22. září 1733 mezi ním, synem Pavla Valehracha a Marinou. Marina (po zřejmě bezdětném manželství) zemřela v roce 1736. Vdovec Jan se následující rok opět oženil - s Kateřinou. Vše do sebe zapadlo! I fakt, že Jan Valehrach, narozený 14. června 1708 byl synem Pavla Valehracha ("filius Pauli Valehrach"). Svého jmenovce přežil a byl to on, jemuž bohužel zemřela dcerka Marina. 

Co mě vždy "fascinuje", je už zmíněný v matrikách zapsaný věk při úmrtí. U mladšího Jana Valehracha odpovídalo 40 let. U staršího Jana Valehracha byl udaný věk 61 let. Reálně to bylo 67 let. No... možná jsem číslo 1 přečetl jako číslo 7. Obrázek jste viděli - není to pravděpodobné.

Občas je takové ověřování nutné v situacích, kdy se narodí potomek staršímu muži. Lze předpokládat, že naleznete mladou matku, poté co se vdovec oženil. Ale i tak je dobré ověřovat alternativní "kandidáty". Mi se ro v rodokmenu stalo několikrát.

Jak vidno, až ověření všech milníků života obou Janů Valehrachů přineslo definitivní důkaz a potvrzení o tom, koho měla za rodiče Marina, "dcera Jana Valehracha", která si vzala 10. listopadu 1772 Vavřince Železného. Až poté jsem mohl s klidným svědomím přidat do rodokmenu další jména a data. Až tehdy se začaly odhalovat souvislosti mladého života Mariny, rodem Jana Valehracha. Určité štěstí pro zdar hledání bylo, že se alespoň manželky Janů Valehrachů jmenovaly každá jinak - jedna Anna, druhá Kateřina.

Poté, co se Jan Valehrach 5. května 1744 oženil s Annou, jejich prvorozená dcera Rozálie zemřela ve třech letech (*3.3.1748 - †12.5.1751). To už byla na světě i malá Marina, narozená 13 dnů po své jmenovkyni, která se nedožila tří let.. "Moje" Marina se dočkala ještě dalších sourozenců. Nejprve Antonína (*12.6.1752 - 3.5.1766), pak dvou Martinů. To mě znervózňuje. Oba mají stejného kmotra, ale úmrtí prvního (*2.11.1754) nemohu najít. Druhý Martin (*1755 - 1836), je vystopovatelný se vším všudy a hraje důležitou roli v příchodu Valehrachů do Uhřic na Kyjovsku. V útlém věku zemřela také Mariina sestra Viktorie (†1761).

Zmatek kolem Ignáce

Když jsem dohledával další příbuzenské vztahy a sourozence Mariny, hlava se mi zamotala ještě při seskupení následujících dat a události:
  • 11. února 1761 zemřela Anna, manželka Jana Valehracha a matka Mariny..
  • 28. července 1761 se narodil Ignác, syn Jana Valehracha a Anny. Jeho kmotři jsou stejní, jako ve všech případech "sledovaného" Jana Valehracha!
  • 1. října 1761 zemřela Viktorka, dcerka Jana Valehracha a Anny, sestra Mariny.
  • 3. listopadu 1761 se vdovec Jan Valehrach oženil s Annou, dcerou Martina Lukáše z Kovalovic.
Vidíte, že Marině matka Anna zemřela zhruba dva týdny před Marininými jedenáctými narozeninami. Pak se "záhadně" narodil (Nějakému) Janu Valehrachovi a Anně syn Ignác. Následně zemřela Mariina sestřička Viktorka a nakonec se oženil Mariinin otec Jan Valehrach - opět s Annou. 

Je výhodné psát si blog, poznámky, kroniku... a ověřovat. Uvědomění si těchto souvislostí mě totiž přivedlo k ověření v matrikách. 29. října 1759 jistý Jan Valehrach, syn Matěje Valehracha z Kovalovic, pojal za manželku Annu, dceru zemřelého Bartoloměje Bočka ze Šumic. "Konečně" máme na kovalovické scéně další pár Jan Valehrach a Anna. Čí tedy byl Ignác? Co na to "teorie kmotrů"?

Nemyslím si, že by římskokatolický farář suše a legálně pokřtil syna Ignáce půl roku poté, co Jan Valehrach pochoval první manželku Annu a tři měsíce před jeho druhou svatbou s další Annou. Tak to ve druhé půli 18. století v katolickém hříšném světě nechodilo.

Bohužel SmartMatch v databázi MyHeritage Family Tree Builder ukazují, že někteří kolegové žijí v omylu zřejmě právě díky neúplnému výzkumu, s mnoha otazníky. Ignáce přiřazují páru Jan a Anna, i když Anna byla už po smrti a Ignáce nemohla porodit. To je nevýhoda toho, když rodopisec nezjistí všechny údaje a souvislosti nebo slepě okopíruje data ze SmartMatch. Bylo by příjemné, kdyby jim tento článek pomohl. Nebo naopak ukázal, že se mýlím, pokud přinesou jiné důkazy, než předkládám. Na druhé straně by to o ničem fakticky nerozhodlo a nic neovlivnilo, protože dotyčný Ignác zemřel 11. listopadu 1763.

V článku o hledání Tomáše Drápala jsem se opíral o kmotry jako důkaz jednoho otce a jedné matky i při různých zápisech jmen matky v matrice. Tady se zdráhám přiřadit Ignáce "svému" páru Jan Valehrach a Anna. Byť je kmotr stejný, jde o dítě "novomanželů" Jan Valehrach a Anna, oddaných v roce 1759.

Genealogický otazník se snad mohl vznášet nad Tomášem, pokřtěným 21. listopadu 1762, od otce Jana Valehracha a matky Anny. Je to jediné dítě narozené za souběhu manželství dvou stejnojmenných párů Jan Valehrach a Anna. Zapsaní kmotři byli jiní, než v případě Ignác. Soudím, že druhé manželství Jana Valehracha (otce Mariany) zůstalo, pokud jde o děti, nenaplněno.

Důkaz lze nalézt u data 21. ledna 1765. To byla pokřtěna Marina, dcera Jana Valehracha a Anny (roz. Boček). Kmotři Tomáš Hrotek a Viktorie, manželka Jana Kříže jsou stejní, jako u "sporného" Tomáše. Je jasné, že tyto děti patří páru oddanému v roce 1759.


Tomáš a Marina, děti "jiného" páru Jan Valehrach a Anna (viz. text výše). Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 1564 /onlive - viz. text).

Když funguje "logika" (a "logika kmotrů") v matrikách, je to relativně snadné. Pokud zapisovatel neudělá chybu. I tak ovšem bylo zavedení čísel domů do matrik a hlavně jména otce nevěsty v matričních zápisech, velkou pomocí a posunem vpřed, který genealogickou práci usnadnil. Byť zrovna u Valehrachů (to bude příští článek), se to nepotvrdilo.

Marina Valehrach-Železný - životní osud

Komplikované hledání Mariny v matrice a ověřování její existence byl jednou rovinou tohoto příběhu. Uvědomění si souvislostí jejího života je rovinou druhou.

Už víme, že Marině osud nachystal novou matku, také Annu. Záhy ji však připravil o otce Jana, který zemřel 17. dubna 1764. Marina měla 14 let, už byla "velká holka", která zůstala bez vlastních rodičů. Kdoví, jak se jí vedlo. Polorodého sourozence zřejmě neměla.

Po smrti otce jí zemřel třináctiletý bratr Antonín. Zbyl jí jen o pět let mladší bratr Martin Valehrach. Nevlastní matka a vdova Anna se po třech a půl letech vdovství provdala za jiného vdovce, Bartoloměje Diváckého. Marině už táhlo na osmnáct, stávala se z ní dívka na vdávání. 

S novým nevlastním otcem Bartolomějem dostala Marina před svými dvacetinami jako "dárek" nevlastního sourozence - Josefa, po otci Diváckého. Narodil se 9. března 1770.

Jak jsem už napsal zkraje článku, vdala se Marina, dcera Jana Valehracha 10. listopadu 1772. Svatbu ji vystrojili nevlastní rodiče - Bartoloměj Divácký a Anna, rozená Lukáš.

Jistou perličkou příběhu je, že Bartoloměj Divácký se po smrti své druhé ženy Anny (†1778) oženil potřetí. Vzal si Marinu, dceru Gabriela Opálky z Kovalovic. Jako první stihl zplodit v tomto manželství Anežku (*1781), shodou okolností a osudu budoucí manželku Tomáše Drápala, kterého jsem hledal v minulém článku, jehož jedna z rodových větví vede k Janu Drápalovi, který zahynul během Velké války.

Můj předek Marina z rodu Jana Valehracha, provdaná za Vavřince Železného, měla v té době už za sebou porod čtyř dcer. Zažila i smutnou a bolestivou, bohužel však poměrně častou zkušenost, když matce zemře malé dítě. Stalo se to jejím dcerám Apoléně (*14.11.1779 - †15.1.1780) a Barbaře (*3.12.1780 - †13.12.1780). Její prvorozené dítě, dcera Petronila (*20.2.1775), byla mou praprapraprababičkou, provdanou do Uhřic za Antonína Rozehnala. Ano, výsledkem takových hříček osudů, narození a smrti jsme my všichni.

Marina, už s příjmením Železný (či Železná), povila manželu Vavřincovi celkem 10 dětí během 23 let. To byl úděl (zdravých) žen. Zemřela krátce po porodu desátého dítěte, syna Marka.  

Marina zažila smrt sourozenců, matky,i otce, život a macechou i otčímem, nevlastní sourozence, spoustu vlastních dětí i jejich umírání. V případě prvorozené dcery Petronily také její vdavky z Kovalovic do Uhřic (1794). Čeho zůstala ušetřena, byla smrt vlastního manžela. To vše za 45 let svého života, od 27. února 1750 do 24. května 1795.

Matriční zápis, že zemřela "Marina eheweib des Laurenz Schelesny häuslers" - Marina, manželka Vavřince, Železného, domkaře. Věk je zapsán správně. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 1585, online str. 113/250.

Zde je rekapitulace životních milníků za života Mariny Valehrach, provdané za Vavřince Železného, hrdinky tohoto genealogického a životního příběhu. (N-narozen, O-oddán, Z-zemřel)
  • O 2.5.1744 Jan (Martin) Valehrach, Kovalovice a Anna (Bartoloměj) Šubert, Jezera
  • N 27.2.1750 Marina - Jan Valehrach a Anna (Bartoloměj) Šubert, Kovalovice
  • Z 11.2.1761 Anna, manželka Jana Valehracha (matka Mariny), Kovalovice
  • O 3.11.1761 vdovec Jan Valehrach, Kovalovice a Anna (Martin) Lukáš, Kovalovice
  • Z 17.4.1764 Jan Valehrach (otec Mariny), manžel Anny, Kovalovice
  • O 3.8.1767 Bartoloměj Divácký, Kovalovice a vdova Anna (Jan) Valehrach, Kovalovice
  • O 10.2.1772 Vavřinec (Matěj) Železný, Kovalovice a Marina (Jan) Valehrach, Kovalovice
  • N 20.2.1775 Petronila - Vavřinec Železný a Marina (Jan) Valehrach, Kovalovice 13
  • Z 10.9.1778 Anna (macecha Mariny), manželka Bartoloměje Diváckého, Kovalovice 15
  • O 23.6.1779 vdovec Bartoloměj Divácký, Kovalovice a Marina (Gabriel) Opálka, Kovalovice
  • Z 24.3.1786 Bartoloměj Divácký (otčím Mariny), Kovalovice 49
  • Z 24.5.1795 Marina, manželka Vavřince Železného, Kovalovice 13
  • Z 16.9.1800 Vavřinec Železný (manžel Mariny), Kovalovice 13

Také Mariin bratr Martin Valehrach se oženil (1779). Jeho manželkou se stala Tereza, dcera Josefa Melichara z Pozořic. Mezi lety 1782-1784 se přestěhovali i oni do Uhřic, kde se z kovalovických Valehrachů stali uhřickými Valihrachy. Byli prvním párem, který spoluzakládal uhřickou historii rodu s příjmením Valihrach. To je už zase jiný příběh, v němž mí předci a příbuzní figurovali...

Takto nelehký byl úděl většiny žen té doby, během jejich životů. Pro "moderního člověka" obklopeného lékařskou péčí, supermarkety, terapeuty, léky a vitamínovými doplňky, školkami, hromadnou dopravou, mobily, Internetem a kdoví čím ještě, je to těžko představitelné. Můj respekt a úcta k předkům, jako zdroje naší síly, pramení právě z takových a podobných příběhů a údělů. Neuměli číst a psát, ale zasévali život a snášeli smrt v naději, že zajistí lepší úděl svým potomkům. My sklízíme a také zaséváme. Je dobré uvědomovat si "CO". A být vděčni předkům za cenu, kterou platili.



1 komentář:

  1. Děkuji. Zajímavé pro je jméno Železný. Můj děda František Železný ze Šumice
    Vladimir Rysanek
    Předkové žili ve stejne době v Kovalovicich

    OdpovědětVymazat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF