K pramenům řek mých předků - Odry a Bečvy

Voda

Voda je jedním z přírodních živlů. Říká se, že "voda je život". K vodnímu živlu se vztahuje senzitivita, věčné hledání tajemství života a smrti. Voda má neobvykle vysoké povrchové napětí, tím umožňuje proudění živin v rostlinách a stromech. Díky této vlastnosti voda proudí tělem rostlin a dostane se tak až do koruny stromu. Voda je velmi tvárná, pohyblivá, může zamrznout, plynout, vypařovat se. Voda je opačným principem dalšího živlu - ohně. Klidná vodní hladina je zrcadlem duše. Rozbouřená hladina je zrcadlem neklidného ega. Voda může být mělká nebo nesmírně hluboká, čistá nebo kalná. Podobně tak i mysl člověka. Voda v přírodě silně uklidňuje. Učí nás vnímavosti, odpuštění a soucitu.

Zdá se, že voda patří k rodopisu, předkům a rodokmenu (vždyť vyživuje kořeny a stromy).

Ilustrační obrázek.

Možná si vzpomenete na zhudebněnou báseň Jana Skácela. Nahrál ji Hradišťan s Jurou Pavlicou v roce 1999 na albu O slunovratu. Jmenuje se Modlitba za vodu.

Ubývá míst kam chodívala pro vodu
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní

Voda si na to vzpomíná
voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd

A přiveďte k té vodě koníčka
přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná
voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí
kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek

Voda je zarmoucená vdova
voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si na nás stýská

Vodě můžeme přisoudit mnoho přívlastků, vlastností, charakteristik, analogií, rčení. Voda inspirovala, inspiruje a bude inspirovat. V dobrém i méně dobrém (např. pokud jde o povodně).

Prameny

Osídlování krajiny je přirozeně spojeno s vodou - s prameny, potůčky, potoky, říčkami a řekami. S našimi kořeny se pojí také prameny (studánky, zdroje...). Prameny vod, které sytí a zalévají naše symbolické kořeny - místa, kde žili a umírali naši předci.

Tak jako "hlavní" řeka sílí a mohutní svými přítoky a vytváří povodí, tak je rodový strom do kmene splétán jednotlivými kořeny rodových částí a linií.

Hlavní kmen rodového stromu tvoří mužská linie předků. Nositele jména Friedel z mé otcovké větve mám doloženy od Matěje/Mathiase, panského kočího, který přišel do Polanky. Dnes je to Polanka nad Odrou a je součástí Ostravy, jako její městský obvod. Z názvu vyplývá, že takovou "rodovou" řekou je pro mě Odra. Historicky částečně moravská, částečně slezská - prostě moravskoslezská. Posledním rodákem z Polanky v mém rodokmenu byl děd Alois Friedel v roce 1909. Polankou protéká a do Odry se vlévá Polančice, potok, který si také zaslouží pozornost. Nyní v Polance zcela zregulovaná, ovšem krásná v tzv. "údolí Polančice" pod Hýlovem.

V mateřské mužské linii totéž platí o Rožnovské Bečvě, protékající obcemi Horní Bečva, Prostřední Bečva a Dolní Bečva, skrze Rožnov pod Radhoštěm. Tam se rodili, ženili, žili, pracovali a umírali Tovaryšovi. Nejprve na Dolní Bečvě, pak v Hutisku, na Solanci a nakonec na Horní Bečvě, kde se narodil na sklonku roku 1919 můj děd Jindřich.

Toto pojetí a inspirace "řekou vyživující kořeny", bylo pro mě jedním z důvodů návštěvy míst, která jsou symbolicky označena jako prameny těchto řek. V případě Odry nedaleko obce Kozlov na pomezí vojenského újezdu Libavá, v případě Rožnovské Bečvy na úbočí kopce Vysoká, v katastru Horní Bečvy. Vše ukazují výřezy map na obrázcích dále v textu.

Odra

Odra je na našem území řekou moravskoslezskou. Leckdy historicky byla (a pomyslně je) řekou, které tvořila hranici mezi Moravou a Slezskem.

V letošním roce jsem pramen Odry navštívil dvakrát. Nejprve na jaře, když se křtila výroční kniha o prameni Odry a pro cykloturisty byl otevřen vojenský prostor Libavá. Podruhé po prázdninách, kdy nebylo moc turistů a výlet i samotnou návštěvu pramene bylo možno pojmout intimněji.

Návštěva u pramene Odry 4. září 2016. Fotila Hanka. Zdroj: vlastní archiv.

Musím říct, že romantičtěji na mě působí pramen Rožnovské Bečvy, přece jen hůře dostupný (ve smyslu terénu), než pramen Odry. Ten je, na druhé straně, přístupný hůře ve smyslu omezení pro jeho návštěvu. Oficiálně pouze o sobotách a nedělích, uznaných svátcích nebo v době (na jaře) otevření vojenského prostoru Libavá pro pěší turisty a cykloturisty.

Pramen Odry ve vojenském prostoru Libavá. Zdroj: https://mapy.cz

Zkoumání, jak mohla Odra souviset s možnými předky v dnešním Polsku mě teprve čeká. Odra pro mě představuje především symbol. Více ji vnímám opravdu až od doby, kdy jsem se rodokmenem začal zabývat (totéž platí i pro historické Slezsko).

V souvislosti s řekou Odrou jsem se v tomto roce pokusil několikrát ještě o jeden rituál - "běh ke kořenům" či "běh k uctění památky předků". Toho hlavního, půlmaratonu mezi Jistebníkem a Polankou jsem se nakonec zúčastnil jen jako divák. Řece Odře jsem vyjádřil svůj vděk díky Běhu Poodřím 24.9.2016. Dvanáctikilometrová trasa letošního druhého ročníku vedla většinou po modré turistické značce kolem Hladkých Životic, mezi Pustějovem a Suchdolem nad Odrou. Odra je rozmanitější, romantičtější svými zákoutími a meandry v neregulovaných místech. Spolu s rybníky utváří rozmanitost, vzácnost a krásu CHKO Poodří, které stojí za (mnohonásobnou) návštěvu.

Běh Poodřím 24.9.2016 mi z hlediska přírody částečně nahradil plánovaný jarní Jistebnický VH půlmaraton. Zdroj: Běh Poodřím

S běháním je pro mě spojena i Polančice, říčka či potok, který protéká Polankou. Než se dostane do Klimkovic, Polanky a spojí se s Odrou, vytvořila nádherné a fotogenetické údolíčko kousek od místa, kde bydlíme. Je tedy šumícím a bublajícím svědkem mých domácích výběhů a tréninků spolu s mnoha studánkami a prameny v okolí.

Odra i Polančice skýtají příležitosti být s nimi v kontaktu (a symbolicky s místy předků) pro běh, cykloturistiku, pěší turistiku a další (rybaření, snad i malou plavbu apod.). Odra je řeka, které byla svědkem mnoha pohnutých osudů lidí na obou jejich březích. 

Bečva

Rožnovská Bečva je "valašskou" řekou. Je mnohem kratší a "přímočařejší" než Odra. Její údolí a přítoky byly základem osídlení v místech, kam se rád vracím a která jsem zažíval od dětství, kdy jsem s rodiči a prarodiči jezdíval za "strýcem" na Lopůňku. Rodákem z Horní Bečvy byl můj děd Jindřich Tovaryš.

Bečva pramení v kopci a je obklopena kopci, lesy, pasekami. Kdoví jak ji vnímali, pozorovali a využívali dědovi předci. Její romantika je úplně jiná než u Odry. Je to romantika, právě s lesy a okolními kopci (až po Radhošť, Čertův mlýn, Kněhyni...) spojená. Spíše (pro mě) jako základna pro turistiku a vycházky, než pro běh. Ovšem, kdybych byl mladší a lehčí...

Premen Rožnovské Bečvy pod Vysokou. Zdroj: https://mapy.cz

Při návštěvě pramene Rožnovské Bečvy v roce 2015 bylo sucho. Celý rok byl docela suchým obdobím. U pramene mě pojal chvilkový smutný pocit "jaké to je, když vám vyschne pramen?" Co přimělo lidi vstoupit do kompcovité, zalesněné přírody kolem Bečvy a mýtit náročně nejbližší okolí, aby získali paseku pro pastvu ovcí a dobytka? Chovám velkou úctu před náročnými úděly v této krajině, před kterými stáli a jichž se chopili nejen mí předci, ale všichni, kdo s tímto krajem na Valašsku spojili své životy a osud.

Pramen Bečvy jsme s Hankou navštívili 26.8.2015. Byla to pěkná procházka (a méně světla na focení). Zdroj: vlastní foto

Romantická je pro mě Rožnovská Bečva i pro to, že v rodokmenu "vidím" osudy Tovaryšů už od konce Třicetileté války. V Polance osudy Friedelů až o zhruba 80 let později. Je to i díky přímému kontaktu s řekou, který na Bečvách měli mí předci. U Odry lze předpokládat, že vztah byl zprosředkovaný skrze Polančici.

Zpestření bádání v archivech

Návštěvu pramenů i běhání vnímám (a doporučuji) jako akt, který má v sobě ukryt další, dost hluboký a intimní smysl pro každého z nás. Čas pro modlitbu, reflexi, vzpomínku, uznání, vděčnost, respekt, uvědomění si kořenů, síly předků a "nabití se", není jistě vázán pouze na prameny řek a jejich návštěvu. Ani na běhání. Příležitostí a aktivit lze najít řadu. Nejschůdnější jsou turistické (cykloturistické, autoturistické). Spočívá v tom jistá symbolika a zvláštnost a ty podle mého názoru také hrají roli a dělají genealogii a rodopisnou práci živější a pestřejší.

I takto může vypadat údolí Polančice koncem prosince. Foceno při výběhu 29.12.2015. Zdroj: vlastní foto.

Rodopisná práce není pouze online hledání v archivech či fyzická návštěva v badatelnách archivů. Není to jen sezení na místě při psaní blogu, rodové kroniky a shromažďování dokumentů. Je to i pohyb, experimentování, spojení s místy předků, která se v čase velice proměnila, ale pro každého, kdo vnímá genealogii osobně, jsou to místa která mají sého ducha, onoho genia loci. Individuálního, intimního, spojeného s pocitem předků v zádech, s pocitem opory.

Každý to zažíváme a prožíváme jinak. Tak ať je to pro vás příjemné.

Doporučená literatura:

• EMOTO, M., FLIEGE, J. Léčivá síl avody. Důkazy fascinujících vlastností základního životního elementu. 1. vyd. Praha: Eminent, 2005. 138 s. ISBN 80-7281-223-8.
• EMOTO, M. Zázračná voda. 1. vyd. Praha: Pragma, 2007. 135 s. ISBN 80-7349-201-4.
• GLONEK, J. a kol. Pramen řeky Odry. 1. vyd. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2015. 107 s. ISBN978-80-906338-0-3.

Hešče ráz ku Karlovjanom Holčákom a Babčanom

Po publikování článku o Holčákových - Babčanech (Holčákoch - Babčanoch) jsem se dále pokusil rozplést osudy jejich předků, abych se dopátral toho, kteří z Holčáků jsou předky oněch "Babčanů" a která větev patří do rodokmenu děda Jindřicha Tovaryše.

Mapka usedlostí v knize Velké Karlovice 1714-2014 mi potvrdila umístění domu č. 33 (po přečíslování č. 93 a 94), pod kopcem Miloňová, jako "základny", z níž se Holčákovi (Babčanovi) rozšířili do dalších dvou stavení.

Mapka usedlostí v Karlovicích (str. 12-13). Označená místa jsou usedlosti Holčáků (vzniklé pro roce 1760, nejprve č. 33). Zdroj: ADAM, J. Velké Karlovice 1714-2014. 1. vyd. Obec Velké Karlovice, 2014. 338 s. ISBN 978-80-260-6749.

Kniha "Tajemství v názvech ukrytá" (Mácha, 2013) zmiňuje přezviska, která se používala u rozšířených rodů, kde bylo z praktických důvodů nutné od sebe odlišit jednotlivé rodiny se stejným příjmením. Konkrétně rozebírá fenomén rozšíření rodu hrozenkovských Orságů, nejpočetnějšího rodu v Hrozenkově a Karolince. Ke změně přezvisek nejčastěji vedlo stěhování z otcovského domu. Jako jedno z možných přezvisek Orságů (psáno Orsák), spolu s mnoha dalšími, je zde uvedeno i Holčák. Tato teze by vedla k uherským kořenům. Hrozenkovské matriky (vsetínské panství) jsem dosud nezkoumal.

Na druhé straně poznámka a vzpomínka ve farní kronice Kralovic (zmíněná v prvním článku o Babčanech), hovoří o tom, že Holčák přišel z Polska.

V kratičké povídce Baďurka z knihy Co sa Karlovjanom stalo aj nestalo píše (obdobně jako v kronice) Helena Mičkalová:

"Hdyž sa Karlovice budovaly, nebylo tu moc ludích. Ví sa o Holčákoch, Mateřánkoch, Valiguroch, Tomkoch, Bukovjanoch a Oravcoch. Všecko patřilo Žerotínom. 

Žerotín rad dojél do Karlovic a pravil Karlovjanom: "Dávám vám hory, vyrúbajte kolik móžete, edem sa braňte proti Slovákom." V téj době móhli všecí Karlovjané nosiť oruží. Byly to obušky, ale uměli s ními zaobchodiť...." (s. 71-72)

Na základě dat z matrik se pokusím ukázat na manželské páry a místa, kde různí Holčákovi, podle matrik v okolí Karlovic žili v první polovině 18. století a dříve. Myslím, že jsem se dopátral "možného" z pohledu předků v této části rodové větve, ale jednoznačný důkaz chybí. Existuje pouze (velká) pravděpodobnost.

Matriky, matriky, matriky... (a mrtvý bod)

Výzkum matrik sám o sobě zcela jistě není úplnou genealogií. Je to však podle mě nejpřístupnější a nejzákladnější forma získávání údajů a informací pro rodokmen. Vždy se mi v takové situaci vynoří v mysli také otázka, nakolik faráři a jejich kooperátoři mohli být v té době při zapisování do matrik "omylní". Prostí lidé byli negramotní, zápis zřejmě nebyl nijak ověřován. Mnohdy se zapisovalo podle jména "na pohled". K omylům v přiřazování jmen (při jejich opakování) mohlo docházet. Alespoň si to myslím.

Nicméně, jak vám každý rodopisec potvrdí, při hledání "řešení" složitějších případů ve starších matrikách, je potřeba pečlivého přístupu a zaznamenání všech dostupných zápisů. Zejména pokud se střídají stejná jména a příjmení na stejných místech, vyskytují se stejnojmenné manželské páry apod. Navíc ještě v přibližně shodném časovém období. 

Protože nejsem silný ve čtení některých typů písem a záleží na tom, jak "čitelně" jsou zápisy v matrikách zaznamenány, narazil jsem ještě na jednu výzvu, které vyžadovala zvýšenou pozornost. Někdy se může zdát, že zápisy příjmení Kolaczek (Koláček), Holczak (Holčák), Koleczko (Kolečko), Polaczek (Polášek), Bolczek (Bolcek) apod. vypadají na první pohled velice podobně. S tím jsem se potýkal, protože tato příjmení se v matrikách pro obce Rožnovského panství vyskytují. Již dříve mě mátly třeba zápisy příjmení Towarysch a Twaruzek.

Matriky se co do množství informací postupně vyvíjely. Významným vodítkem v matrikách sezdaných jsou jména otců ženicha i nevěsty. Tyto informace jsou tím, co umožňuje pokračovat proti proudu času v hledání. Pro další rozlišení jsou důležitá místa a čísla domů. S postupem do hloubky času se důkazy mohou proměňovat pouze v důkazy (pouze) částečné nebo ve spekulace, které matriky zcela nepotvrzují. Takovým příběhem je i hledání "kořenů" u Holčáků na Rožnovsku. Pro mě osobně je to otázka, které z větví Holčáků je větví mých předků.

Farní kronika z Karlovic zmiňuje, že Holčák přišel z Polska. V matrice rožnovské fary například najdeme zápis, že 25. února 1688 zemřel v Dolní Bečvě "Jan Holczak starý" a měl 66 let. Znamenalo by to, že se narodil kolem roku 1622, v době Třicetileté války. Kde? Byl to ten, který "přišel z Polska"? 

Byl tento Jan Holčík prvním Holčákem na Valašsku? Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2303, sign. VM VIII 6, on-line 38/255.

Genealogie vždy narazí na bod, u něhož si už nemůžeme být jisti, protože neexistují dochované jednoznačné důkazy. Podobně těžko (i když existují matriky) se mi splétají osudy Tovaryšů. O pár řádků níže, než je zápis na obrázku, najdeme v matrice, že "zemřelo dítě Kuby Towarýšového", také z Dolní Bečvy. Jedna linie Tovaryšů jsou mí přímí předci z dědovy strany. Spříznění skrze sňatek s Veronikou z rodu Babčanů bylo tím, které jsem zkoumal a přišel na to, že Babčan bylo zřejmě příjmí/přezvisko pro jednu z větví Holčáků, kteří se usadili v Karlovicích.

Našel jsem také narození Roziny, dcery Jakuba Holčáka (původem ze Zubří) a Kateřiny Švancara (původem z Vigantic). U křtu 7. května 1684 ve Viganticích byl kmotrem jistý Jan Babčanský "z Mezříče", tedy dnešního Valašského Meziříčí. Zaujalo mě příjmení kmotra. I když se jako kmotr ještě v matrice několikrát objevil a je zmiňován jako "slovutný měšťan", nebylo to už u žádného dítěte Holčáků. Příjmení Babčanský nedá spojit s příjmením/příjmím Babčan v Karlovicích, poprvé zmíněném v matričním zápisu z 18. ledna 1753.

2. února 1681 - Zápis oddávek Jana "syna slovutného muže, nebožtíka Jana Babčanského, měšťana města Mezříče" s Kateřinou, "dcerou Bartoloměje Dominika, toho času rektora Rožnovského" Jan Babčanský byl kmotrem Roziny Holčák. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2301, sign. VM VIII 4 on-line s. 25/182).

Otec Martin Holčák

Byli následující čtyři Holčákoví/Babčanovi sourozenci - bratři? U žádného nemám k dispozici přesné záznamy všech tří matričních událostí - křtu/narození (*), oddávek (O) a úmrtí (†). Josef  a Martin jsou jedinými se známým datem narození/křtu. Oddávky (O) Martina se uskutečnily o 14 let dříve než u Jana a Mikuláše.

• Anna (o ní je zmínka ještě dále)
• *30.11.1724, Horní Bečva, otec Martin Holčák, matka Zuzana. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1, on-line s. 536/753)

• Rozina (o ní je zmínka ještě dále)
• *21.3.1727, Horní Bečva, otec Martin Holčák, matka Zuzana. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1, on-line 600/753)
• O 2.11.1750 (jako Rozina Holčák) s Martinem (Jan) Tomkem z Prostřední Bečvy. Svědkové: Václav Tomšej, Hutisko, Michal Měkyna a Jiří Drahoš, Solanec. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, on-line s. 493/964)

• Martin  
• *3.6.1730, Horní Bečva, otec Martin Holčák, matka Zuzana. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1, on-line 662/753)
• O 5.1.1755 (jako Martin Babčan) s Rozinou (Jan) Machálek v Karlovicích. Svědkové: Jan Machálek z Karlovic a Martin Tomek, pasekář z Prostřední Bečvy. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sign. Vs IX 1, on-line s. 188/221)
• †5.6.1799 (jako Martin Holčák) v Karlovicích č. 193. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2481, sign. Vs IX 7, on-line s. 50/241)

• Jan - můj předek, otec Veroniky Babčan, pasekář. Žil v Karlovicích č. 33
• *cca. 1733, odpočet roku narození podle věku při úmrtí (matrika chybí), otec Martin, (jméno otce známo pouze ze zápisu oddávek)
• O 12.10.1769 (jako Jan Babčan) se Zuzanou (Jiří) Stavinoha v Karlovicích. Svědkové: Antonín Šural, pasekář a Martin Belháč, pasekář z Prostřední Bečvy. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sign. Vs IX 1, on-line s. 202/221)
• †23.4.1800 (jako Jan Holčák) v Karlovicích č. 33. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2481, sign. Vs IX 7, on-line s. 51/241)

• Mikuláš, žil v  Karlovicích č. 33
• *cca 1743, odpočet roku narození podle věku při úmrtí (matrika chybí), otec Martin, (jméno otce známo pouze ze zápisu oddávek)
• O 26.1.1768 (jako Mikuláš Babčan) s Rozinou (Martin) Stančák v Karlovicích. Svědkové: Mikuláš Křenek z Karlovic a Antonín Šurala, radní ze Solance. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sign. Vs IX 1, on-line s. 199/221)
• O 8.9.1774 (jako Mikuláš Holčák) vdovec se Zuzanou (Jiří) Jakšík v Karlovicích č. 33. Svědkové: Jan Vašut z Prostřední Bečvy a Jan Mateřánka, pasekář. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sign. Vs IX 1, on-line s. 207/221)
• †11.4.1805 (jako Mikuláš Holčák) v Karlovicích č. 33. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2481, sign. Vs IX 7, on-line s. 66/241)

• Josef, žil v  Karlovicích č. 193
• *18.1.1753, Karlovice, otec Martin Babčan, matka Zuzana. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. Vs IX 1, on-line 1/221)
• O 13.2.1781 Mariannou (Martin) Volek v Karlovicích. (Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sign. Vs IX 1, on-line s. 214/221)

Podle záznamů v matrikách oddávek měli Martin, Jan i Mikuláš otce Martina (Holčáka). Josefův otec byl také Martin (Babčan), matka Zuzana. To je (spekulativní) náznak toho, že mohli být bratry

Martin Holčák se narodil 3. června 1730 Martinovi a Zuzaně z Horní Bečvy. Jan se narodil kolem roku 1733, Mikuláš, kolem roku 1743. To je možné odhadnout odpočtem věku, uvedeném u data úmrtí. Přesné datum narození pravděpodobně nebude možné zjistit. Matrika narozených pro faru Hutisko (kam patřila např. Horní Bečva i Karlovice) z let 1732-1744 bohužel chybí. Nelze tak se 100%-ní jistotou zjistit (a tvrdit), zda rodiči Jan a Mikuláše Holčákových byli Martin a Zuzana (a Jan, Mikuláš a Martin bratry). Vzhledem ke zmíněným datům a časové posloupnosti však nabývám přesvědčení, že tomu tak je.

Podle matričních zápisů z fary Rožnov v té době sice žil ještě jeden Martin Holčák. Ovšem o něm jsem našel pouze jeden zápis v matrice sezdaných, který říká, že 7. února 1741 si Martin Holčák, syn Jakuba, vzal Marinu, dceru Martina Vičana. Zápis uvádní dvě místa - Hutisko a Vigantice. Po tomto datu se však již v matrikách pro Hutisko a Vigantice (sousední obce) neobjevují žádné děti tohoto páru. Záhadně zmizel. Jan Holčák (otec Veroniky Babčan, narozený kolem roku 1733) už byl v době svatby tohoto "jiného" Martina Holčáka a Mariny na světě, takže nemohl být jejich synem (páru Martin + Marina). 

Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že se Martinu Holčákovi z Horní Bečvy a jeho manželce Zuzaně rodily děti v letech 1724-1753 (viz. výše uvedené odrážky), což je teoreticky i prakticky možné. Tento manželský pár jsou mí přímí předci, prarodiče Veroniky Babčan. Mezi roky 1743-1753 se mohl Martin Holčák přesunout z Horní Bečvy do Karlovic a možná tam se "nějak" zrodilo "rozlišovací příjmí" Babčan. Mohl mít i další děti, což však vzhledem k nedostupnosti matrik 1732-1744 nelze potvrdit. Otázkou zůstává, kde mají Martin Holčák a Zuzana jako rodiče zmíněné pravděpodobné čtveřice bratrů svůj původ.

Ještě krok do minulosti - hledá se Micek Holčák a Zuzka

V Karlovicích č. 33 zemřel 2. ledna 1773 ve věku 74 let Martin Holčák. Narodil se tedy kolem roku 1699. Průzkumem matrik jsem zjistil, že jediný Martin Holčák, který se kolem přelomu století narodil byl Martin Holčák, pokřtěný 20. srpna 1698. Považuji za velmi pravděpodobné, že je to "ten správný" Martin, který patří do mého rodokmenu. Bohužel ani s ním to není (pro mě) tak snadné.

Je tento narozený Martin Holčák mým předkem? Rodiči jsou Micek a Zuzka. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1 (on-line s. 102/753).

Matriční zápis jako místo specifikuje "z Bečvy". Otcem Martina je v matrice zapsán "Micek Holczak", matkou "Zuzka". Kmotry byli Jan Fojt a Anna (Špačková?).

A proč to není snadné? Protože další zmínky o podobném páru v matrikách nejsou. Je to vyloženě izolovaný výskyt. "Micek" pravděpodobně znamená Mikuláš (Nicolaus). Občas se v zápisech křestních jmen objevuje "Macek", což bych tipoval na Matěje (Mathias). Takže opět vstupuji na půdu dohadů a spekulací.

V té době se v matrikách objevuje a lze doložit pár Matěj (Mathias, Macek) Holczak a Magdalena. Co lze v matrikách ještě najít? (Bez uvedení zdrojů - na požádání zašlu).

• 14, června 1682 - sňatek Martin (Jan) Holčák + Zuzana (Jan) Míka, Horní Bečva.
• 7. dubna 1686 - narozen Mikuláš, otec Martin Holczak, matka Zuzana, Horní Bečva. 
• 28. ledna 1691 - sňatek Mathias (Jan) Holczak + Magdalena (Nicolaus) Švancara, Bečva a Vigantice.
• 24. prosince 1691 - narozen Jan, otec Mathias Holczak, matka Magdalena, Bečva. 
• 20. srpna 1698 - narozen (již zmíněný) Martin, otec Micek Holczak, matka Zuzka, Bečva. Tyto rodiče hledám (svatbu, další děti...).
• 15. srpna 1700 - narozena Marianny, otec Macek Holczak, matka Magdalena, Horní Bečva.
• 16. září 1708 - sňatek Matěj Holczak + Magdalena Polaschkowa, Velká (nyní Valašská) Bystřice. 
• Děti se však podle matriky začaly rodit páru Mikuláš/Nicolaus Holčák a Magdalena z Velké Bystřice.
• 1. května 1710 - narozena Anna, otec Matěj Holczak, matka Magdalena, Prostřední Bečva. 
• 11. června 1711 - narozen Jan, otec Nicolaus Holczak, matka Magdalena, Velká (nyní Valašská) Bystřice (+ další děti tohoto manželského páru). 
• Pravděpodobně první dítě páru, který byl sezdán 16.9.1708 ve Velké Bystřici jako Matěj a Magdalena.

Žádný pár Matěj Holčák a Zuzana (= "Macek a Zuzka") nebo Mikuláš Holčák a Zuzana (= "Micek a Zuzka"). Zato je tu důmyslná kombinace němčiny (Mathias, Nicolaus), češtiny (Matěj, Mikuláš) a hovorového jazyka (Macek, Micek). To ještě zkombinované s ne úplně úhledným písmem v matrice.

Zdá se, že Matěj Holčák a Magdalena žili na Horní Bečvě, Mikuláš Holčák a Magdalena ve Valašské Bystřici. Kdoví proč je jejich svatba ve Velké Bystřici zapsána jako Matěj Holčák a Magdalena. Zuzana (Zuzka) byla manželkou Martina Holčáka z Horní Bečvy (viz. první odrážka výše uvedeného výčtu). Spekulovat mohu o tom, že "Micek a Zuzka" z Bečvy byli Martin Holčák a Zuzana. Tento pár po dvou dětech také z matrik "zmizel".

Asi z toho šla hlava kolem nejen mi, o 200 let později. Jediné o co se lze opřít, je časová posloupnost, která diskutované varianty nevylučuje. Je však nutné připustit "omyl" v zápisech. A to není rodopisně korektní.

Belháč je prokazatelný, Holčák nikoliv

Nicméně hledanému páru mých pravděpodobných předků, Martinu Holčákovi a Zuzaně se prokazatelně narodila dcera Rozina v roce 1727.

Jistý důkaz a vodítko poskytuje následující svatba. 6. srpna 1724 si Martin Holčák vzal Zuzanu Belháč. Zápis je jednoduchý, ovšem bez jmen rodičů ženicha a nevěsty. Jasné vodítko na předchozí generaci tedy chybí. Místo? Vigantice (Wigan.).

(Pro mě "lahůdka" ke čtení). Zmínený zápis oddávek Martina Holčáka a Zuzany Belháč ve Viganticích. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2301, sign. VM VIII 4 (on-line s. 121/182).

Prvním dítětem tohoto páru byla Anna, narozená 30. listopadu 1724 na Horní Bečvě. Myslím, že je to opravdu sestra Roziny, Martina, Jana, Mikuláše a zřejmě i Josefa Holčákových/Babčanových, zmíněných výše v článku.

Dohledat Zuzanu Belháč není težké. Narodila se 14. října 1701 Janu Belháčovi a Mandě (Magdaleně) v Horní Bečvě. Takže Martin Holčák (*1698) a Zuzana Belháč (*1701) mohli být naprosto reálně oddáni v roce 1724. Důkaz (jako ve všech starších matrikách) chybí, protože se jména rodičů oddaných ne vždy zapisovala.

Rodiče Zuzany Belháč, Jan Belháč a "Manda" byli oddáni 2. února 1698 na Bečvě. Magdalena byla dcerou Matěje Macurka. V této rodové linii jsem se dopátral i narození:

• Jan Belháč - *29. května 1670, otec Václav, matka Dorota
• Magdalena Macurek - *15. března 1681, otec Matěj, matka Zuzana

Pak už nic, mrtvý bod (= nejsou starší matriky).

Rodopisný "terén" předků Veroniky Babčan je ošemetný

Pro rekapitulaci, rodokmen Veroniky Babčan v tuto chvíli vypadá (pravděpodobně) takto.

Vývod předků Veroniky Babčan, manželky Jiřího Tovaryše. Zdroj: Family Tree Builder

Všechny závěry, odhady, dohady, dílčí fakta vyplývají z toho, že jsem se do časové osy pokusil zařadit každý nalezený zápis o "Holčákoch". V extra nečitelné (a mé neoblíbené) části matriky jsem měl potíže občas rozeznat a rozlišit příjmení Holčák (v matrice Holczak) a příjmeními Kolaczek, Koleczko a Bolczek. Omyly jsou možné. Od roku 1658 do roku 1813 to je kolem 300 zápisů. Mnoho posloupností a souvislostí různých dílčích rodových větví Holčáků je z nich patrných. Možná se k nim vrátím ještě v jednom článku. Zkombinovat však všechny do smysluplného (a zatím chybějícího) důkazu o "Mickovi Holčákovi a Zuzce" jako mých předků, toho pravděpodobně nejsem schopen. Jako by to byla "anomálie". Jeden výskyt a dost.

S nadsázkou jsem se začal považovat za experta na rod Holčáků (Zubří, Dolní a Horní Bečva, přiženění do Vigantic a Valašské Bystřice), před osídlením Karlovic. Rodová linie mých předků - Holčáků, však zůstává záhadou. Ještě to ale NEVZDÁVÁM...

Cesta k Dorotě - Naděje, důkazy, domněnky a spekulace v genealogii

Čtu v těchto dnech knihu Souboj světových názorů. Vědec a popularizátor vědy Leonard Mlodinow obhajuje systém vědeckého poznání, založený na pozorování, teoriích, experimentech a důkazech, s tím, že "věda musí dávat odpovědi, které jsou pravdivé". Spirituální lídr Deepak Chopra proti tomu staví duchovní, "vědecky neprokazatelné" domněnky např. o vědomém vesmíru. Je to zajímavé čtení konfrontace pohledů na vesmír, život, rozum a mozek a Boha. Člověk může zkoumat i svá vlastní paradigmata.

Kniha bezprostředně s genealogií nesouvisí. Ukazuje však na důležitost důkazů a ověřování teorií a domněnek, jak je prosazuje moderní věda.

Zastávám názor, že hledání kořenů jistě má své duchovní aspekty. Aby však bylo věrohodné i v rodopisné práci jsou klíčem důkazy. Je nadějí rodopisce, že získá o svých kořenech odpovědi, které jsou pravdivé. byť skeptik může namítnout omšelé "otec je vždy nejistý". V mnoha bodech svého pátrání po předcích a hledání kořenů se pohybuji na hranici mrtvého bodu. Lépe řečeno nemožnosti spolehlivě prokázat pokračování rodových větví do minulosti. Důkazy není snadné získat, existují náznaky a lákadla ke spekulacím. Myslím, že je to obecný příklad.

Obrazně řečeno, nyní se pohybuji v rodopisném zkoumání na Valašsku, v rodové linii děda Jindřicha Tovaryše, rodáka z Horní Bečvy. Mužskou linii Tovaryšů jsem posunul k roku 1640, odbočky k ženám, které mužskou linii dotváří, skrývají ještě neodhalená tajemství. Jedním z nich je i "tajemství" Doroty, první ženy Matěje Tovaryše.

Dorothea

Dorota nebo také Dorotea jsou ženskými jmény řeckého původu. Jména byla odvozena z řeckého slova „Doróthea“, příp. „Theodéra“ s významem „boží dar“. 

Zápisy v matrikách mám spolehlivě dokázáno, že v Hutisku žil manželský pár Matěj Tovaryš a Dorota. Od roku 1746 do roku 1762 se jim narodili čtyři synové (Jan, Josef, Martin a Michal) a pět dcer (nejprve Anna, pak Marina a Rozina (které v útlém věku zemřely), a znovu Rozina a Marina). Všechny děti měly stejné kmotry ze Solánce - Jiřího Odrobinu s manželkou Barbarou.

Zápis o narození/křtu prvního dítěte Matěje a Doroty, dcery Anny (29. září 1746) je vybledlý a takřka nečitelný. Při prvním průzkumu matriky jsem jej přehlédl. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 35/964).

Zápis o narození/křtu prvorozeného syna Jana (Joannes) 5. května 1748. Rodiče - Matěj Tovaryš a Dorota z Hutiska (Mathias Tovarischu, Dorothea ex Hutisko). Kmotři - Jiří Odrobina a Barbara, manželka, ze Solance. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 56/964).

U Matěje Tovaryše znám (po svém omylu) správné datum narození/křtu (18. února 1718 v Dolní Bečvě) i datum úmrtí (18. února 1774 v Hutisku č. 27). Jak vidno, shodou okolností zemřel v den svých narozenin či výročí křtu.

Zápis úmrtí Matěje Tovaryše z Hutiska 27. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 900/964).

U Matějovy první manželky Doroty znám (rád bych věřil "zatím") pouze datum úmrtí. (Stav 10.9.2016). Dle údajů v matrice zemřela 8. ledna 1765 v Hutisku, ve věku 37 let. To je (pro danou dobu) překvapivě nezaokrouhlený počet let). Odpočtem věku se tedy mohu domnívat, že se narodila kolem roku 1728 a vzhledem k přesnému věku, že je to správně. Za krátký život porodila zmíněných devět dětí Matěje Tovaryše. Je proto velmi pravděpodobné, že se vdávala velice mladá. To je hypotéza, která by měla být (snadno) ověřitelná.

Zápis úmrtí Doroty Tovaryš (Dorothea) manželky Matěje Tovaryše (uxor Mathia Tovarisch), 37 let (37 annorum). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 850/964).

Jsou tu však dvě tajemství o dalších milnících z Dorotina života.

1. Datum svatby Matěje Tovaryše a Doroty
• V matričním zápisu svatby by se mohlo ukrývat, z jakého rodu byla Dorota (= příjmení). To je "tajemstvím" (alespoň zatím a pro mě), které by mělo být "logicky" odhalitelné. Matriky oddaných pro panství Rožnov jsou dochované a dostupné. Svatba se zřejmě odehrála před rokem 1746, kdy je Matějovi a Dorotě již narodilo první manželské dítě (Anna, *29. září 1746). Pokud se Dorota narodila kolem roku 1728, mohlo ke svatbě dojít kolem roku 1744. Navíc z gruntovní knihy vím, že v roce 1744 Matěj Tovaryš "kúpil chalúpku" v Hutisku po otci Václavovi, který zemřel 11. dubna 1745 v Hutisku.
2. Datum narození Doroty (a zapsaná jména jejich rodičů)
• Mnohokrát se stalo, že při hledání na základě odečtu uvedených let od data úmrtí byl údaj nepřesný. V čím vzdálenější době to bylo, tím častěji se to stávalo a větší nepřesnost to byla. Do jaké míry tedy mohu věřit onomu věku 37 let, v němž zemřela? Matriky narozených v letech 1727-1729 by měly napovědět.

S takovými výzvami se každý, kdo pátrá po předcích setká nesčetněkrát. Dohledání v matrikách je pak často otázkou cviku, zkušeností, trpělivosti a "logiky" v uvažování. Zejména v rámci jedné fary. Myslím, že důležité je slovo často, protože tomu tak nemusí být vždy.

Procházel jsem inkriminované matriky mnohokrát, za účelem zjišťování oddávek různých párů v rodokmenu. V případě Matěje Tovaryše a Doroty marně. Proto nemohu doložit, kdo byli Dorotčiny rodiče a pokračovat ve výzkumu její rodové linie. 

(Marné) hledání svatby Matěje a Doroty 

Svatbu jsem na různých místech hledal několikrát. Postup byl "standardní" - v předpokládané periodě jsem v příslušných matrikách oddávek hledal ženicha se jménem Matěj Tovaryš. Bohužel to byla vždy marná práce, spojená se zklamáním a podivem, proč to "logicky" nemůže fungovat. Prostě svatbu Matěje Tovaryše a Doroty jsem v rámci fary Hutisko, ani Rožnov nenašel. Zkoumal jsem docela pečlivě. Naděje se možná ukrývá/ukrývá v matrikách z jiných far (Valašeké Meziříčí, Vsetín, Frenčtát, Frýdlant...).

Hledání Doroty 1

Protože chybí důkazy o svatbě a tedy i nevěstě Dorotě (což je "vědecky" špatně), rozhodl jsem se pro experiment a nalezení důkazů a variant jinou cestou. V matrikách mezi roky 1726-1730 jsem našel všechny pokřtěné Doroty. Měl jsem "štěstí", že jich nebylo tolik jako např. Aniček či Kateřin. Pro zajímavost, zde je výčet, bez uvedení zdrojů.

• Velká Lhota, 1726 (Kočiš?)
• Bystřice, 1726 (Stodůlka)
• Bystřice, 1726 (Košárek)
• Prostřední Bečva, 1726 (Juříček)
• Zubří, 1726 (Šimura)
• Karlovice 1726 (Třetina) 
• Zubří, 1727 (Bakala) 
• Hážovice, 1727 (Kubáň)
• Bystřička, 1727 (Hajný)
• Vidče, 1728 (Janků)
• Zubří, 1728 (Ondruch)
• Solanec, 1729 (Vaculka)
• Rožnov, 1729 (Klimek)
• Tylovice, 1729 (Zúbek)
• Střítež, 1729 (Javorský)
• Solanec, 1729 (Farek)
• Prostřední Bečva, 1730 (Blinka)
• Hutisko, 1730 (Graclík)
• Karlovice, 1730 (Borák)

To je celkem 19 možností pro spekulace, kdo mohl být mým předkem a manželkou jednoho z "praotců" Tovaryšů (o němž jsem donedávna myslel, že bude nejstarším doloženým Tovaryšem). Platí to za předpokladu, že se Matěj neženil mimo rožnovské panství. Bylo obvyklé, že se oddávky zapisovaly na faře nevěsty. K takovému sňatku musela dát svolení vrchnost a nepovažuji to příliš za pravděpodobné. Přesto jsem ověřoval oddávky v letech 1740-1745 v rámci fary Valašské Meziříčí, Vsetín, Frenštát i Frýdlant, avšak bezvýsledně. Tyto fary pokrývaly nejbližší okolí a možný "akční rádius" Matějova života. Kýžený výsledek se nedostavil.

Nyní nastal onen věčný souboj přání a domněnek s důkazy. Přímými důkazy bych s určitostí souboj zatím prohrál. Pokud důkazy existují, dosud jsem je (jako rodopisný amatér a hobík) nenašel. Zůstanu tedy u domněnek.

• Pokud Matěj Tovaryš koupil chalupu v Hutisku v roce 1744 a přestěhoval se z Dolní Bečvy, mám za to, že si svou vyvolenou hledal spíše v okolí své chalupy. Tato domněnka umožňuje spekulativně vyloučit Bystřičku, Střítež, Vidče, Zubří a myslím, že i Rožnov, event. Tylovice. Tím by se počet 19 "kandidátek" zredukoval na 8.
• Hutisko bylo níže při Rožnovské Bečvě, stejně jako Prostřední Bečva. Výše byl Solanec a přes kopec Soláň nově se rodící Karlovice, odkud měl později Matěj Tovaryš  svou druhou manželku. Na Hutisku byl "doma". Proto bych spíše vsadil na tyto obce, a proto jsem do závorek přidal příjmení, komu se Doroty narodily.
• Při hledání jsem čekal, zda a kdy se objeví první Dorota narozená v Solanci. Důvod? Kmotry dětí Matěje Tovaryše a Doroty byli manželé ze Solance (Jiří Odrobina a Barbora). Předpokládám, že by i Dorota (jako matka dětí) mohla být ze Solance. Je to intuitivní, ze zkušeností, která se mi v jiných případech potvrdila. Pořád je to opět jen domněnka. Přesto když jsem v matrice spatřil zápis křtu Doroty od Vaculků ze Solance, říkal jsem, že by to mohla být trefa. Později v témže roce (1729) se narodila i Dorota u Farků.
• První solanecká Dorota má zapsáno datum narození/křtu 6. ledna 1729. Otcem je Jan Vaculka, matkou Kateřiny. A ouha! Dorota Tovaryš zemřela také 6. ledna. V den smrti v roce 1765 jí bylo "přesně" 36 let. Ne tedy 37 jako je uvedeno v matrice zemřelých. Tato domněnka nahrává tajemnému "systému". Mohli Matěj Tovaryš a před ním i jeho manželka Dorota zemřít v den výročí svého narození či křtu? Jaká by to byla podivná hříčka osudu v rodinném systému. Domněnka se mění ve spekulaci s nádechem pro tragický příběh.

Situaci s důkazy to nikterak neřeší. Chci jen poukázat na jádro sporu, které se vyskytuje i v knize Souboj světových názorů, zmíněné v úvodu článku. Věda chce fakta, důkazy, přesné výpočty a vzorce. V lidském životě je ovšem leckdy "přání otcem myšlenky". Je jen krůček k tomu, aby zvítězila romantická představa, domněnka, spekulace. Nicméně pokud chci věřit alespoň odvozeným důkazům a pokud předpokládám alespoň přibližné datum narození Doroty, stále je zde rovnocenných 19 možností. K jejich "redukci" mám domněnky, fakta chybí.

To je tajemství "neromantického" (amatérského) genealogického bádání na hraně tzv. mrtvého bodu, kdy už nelze najít další údaje a pokračovat ve vázkumu dané rodové linie. Při hledání v matrikách se dá mnohé odvodit a vytvořit si tak pocit "logického" očekávání. Začnete hledat a procházet matriční zápisy v domnění, že to, co hledáte musíte "logicky" najít. Vždyť jde jen o počty. Ale občas tomu tak není. Skoro jsem to vzdal...

(Další) hledání svatby Matěje a Doroty - důkazy a spekulace

Říká se, že "tonoucí se i stébla chytá". Nevím už kolikátý pokus jsem učinil. Nepřehlédl jsem něco? Znovu jsem v pravděpodobné době svatby procházel matriky a vše četl slovo od slova. Jednou mi svitla naděje v podobě "škrabopisu", už velmi vybledlého. Obrázek jsem zvětšoval, měnil kontrast, stíny apod... Nic! Pak jsem narazil na zápis (viz. obrázek dole), který mě zaujal, byť příjmením nesouhlasil. Stojí v něm, že si Matěj (Mathias), syn zemřelého Václava (Wenceslaus) Kubového z Hutiska, bere Dorotu poctivou dceru Martina Paseky z Horní Bečvy. Datum - 14. září 1745.

"Tajemná" svatba ze 14. září 1745. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 470/964).

Mnoho indicií bylo shodných - očekávaný rok, mrtvý otec Václav, ženich Matěj a nevěsta Dorota. Jen to příjmení Kubů (Kuboveho) nesedí. Vím že v procházených matrikách se vyskytují příjmení Kubáň, Kubiš nebo Kuběna, viděl jsem i příjmení Kubů. Týž den, jako ženící se Matěj, se shodou okolností vdávala i dcera jistého Jiřího Kubáně. V matrice je to zápis hned nad uvedeným zápisem na obrázku.

Takže, co když...? Dostal jsem se do stavu, kdy se jako "rodopisec" ocitnete na hraně faktů (zapsaných v matrice) a spekulace (kdy je "přání otcem myšlenky").

Co když byl Matěj ve skutečnosti syn Václava "Kubového" Tovaryše (= Václava od Kuby Tovaryše)? Tak to přece skutečně bylo. Matějův otec byl Václav (důkaz v matrice i koupě chalupy v Hutisku). Václav byl synem Jakuba/Kuby Tovaryše, chovance, kterého Jura Tovaryš přijal za vlastního. To jsem objevil v minulém příspěvku. Může to být příliš kreativní vysvětlení, ovšem také nemusí. Kdoví, jak pan farář přemýšlel.

Hypotéza vyžaduje další ověření. Opět tedy vzhůru do matrik narozených. Tentokrát s otázkou "Narodilo se po termínu svatby nějaké dítě Matěje Kubů a Doroty?"

Prošel jsem tři roky od svatby a nic. Našel jsem (pro mě nově) narození Anny (29. září 1746), dcery Matěje Tovaryše a Doroty (v pasáži matriky téměř vybledlé). První dítě se jim tedy nenarodilo v roce 1748, ale už v roce 1746. Rok po uvedené svatbě Matěje "Kuboveho" a Doroty. Obrázek už jsem zařadil výše. Býval to obvyklý jev, že se novomanželům narodilo první dítě do jednoho až dvou let od svatby. Při narození Doroty kolem roku 1728 by to znamenalo, že se matkou stala opravdu mladinká.

Druhou stranou této mince je fakt, že v předešlém výčtu Dorot - potenciálních Matějových manželek - není žádná s příjmením Paseka, jako dcera Martina Paseky z Horní Bečvy. Spekulace se (asi) stává ještě nepravděpodobnější.

(Opět) hledání Doroty - důkazy a spekulace

Takže další anabáze. Ta otázka padá velice často - "Nepřehlédl jsem něco?" Příjmení Paseka se v matrikách na Valašsku objevuje. (Není divu, pasekáři na Rožnovsku byla většina obyvatel rodících se a rostoucích obcí a získat toto příjmí/přezvisko bylo snadné). A když to zrovna "potřebuji", tak "nic". Když "logika zapadne", postupuje pátrání rychle. Když se to nepovede a "logické očekávání" selže, přichází na řadu trpělivost, pečlivost, naděje a hledání optimismu. Včetně dalšího souboje s neoblíbeným písmem.

Rozšířil jsem výběr na roky 1718-1730 a našel celkem 45 křtů jménem Dorota. Od Martina Paseky (ani žádného jiného Paseky) ovšem Dorota nebyla ani jediná. Marné!

Naději mi dal zápis, že 13. května 1725 byla pokřtěna Kateřina z Horní Bečvy, dcera (pravděpodobně) Martina Paseky a Kateřiny. Jenže... hledání dalšího dítěte tohoto páru bylo marné. V podstatě se mi tak nepodařilo doložit ani návaznosti k zápisu oddávek Matěje "Kubového". Zda to byl opravdu Tovaryš nebo Kubů je v případě tohoto Matěje a jeho svatby jedno. Nenašel jsem žádný jednoznačný důkaz.

Je to Martin Paseků nebo ne? A proč už jsem další děti nenašel. Dorota "unikla" i u této naděje. ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1, (online s. 545/753).

Teoreticky i prakticky by bylo možné provést ještě "eliminaci". Prozkoumat matriku zemřelých, a zjistit, zda a které Doroty zemřely v mladém věku. Pak také najít oddávky, v nichž uvedené Doroty byly nevěstami. To nechám v říši "možná někdy". Pořád by stejně zůstalo jen u spekulací a variant.

Četl jsem v genealogických příručkách, že ke ztrátám v zápisech mohlo docházet, třeba pokud farář cestoval po vsích a do matrik nezapisoval ihned, ale až po návratu na faru (z dílčích poznámek). Často to v matrice poznáte - některé zápisy jsou úhledné, pečlivé, vypadají stejně. Jiné, psané "na koleně" jsou roztřesené, liší se, jsou špatně čitelné apod.. Může to být ukázka, kdy byla matriční kniha s farářem na cestách a kdy naopak dělal zápisy najednou, z poznámek, v klidu a teple fary.

K tomu připočtěte negramotnost prostých lidí (a tedy malou možnost ověření zápisu), lidskou omylnost, opakující se jména a příjmení... I do matrik bylo možné kdomě vynechání zápisu vnést zmatek. Příklady znám z vlastního rodokmenu, a to i z Hutiska o nějaké roky později, než je "případ Dorota".

Kde je pravda?

Je-li hypotéza s oddávkami Matěje "Kubového" Tovaryše a Doroty správná, nikam jsem se neposunul. S výjimkou toho, že jsem si doplnil soupis Holčáků do připravovaného článku va návaznosti na Holčáky-Babčany.

Zůstává hypotéza o dalších Dorotách a zde je velký výběr variant. V těch dobách bylo na libovůli farářů a kooperátorů jak zapisovali oddávky a narození, tedy zda přidali nějakou "podrobnost", z níž mohou rodopisci nyní lépe těžit při hledání. Mám na mysli:

• rodné příjmení nevěsty (event. matky v matrikách narození) - to se u křtů dětí Matěje Tovaryše a Doroty neobjevilo,
• jméno otce nevěsty v matrikách oddávek - to mám jen v případě, že je platná spekulace o Matěji "Kubovém" a Martinu Pasekovi, ale stejně zůstávám ve slepé uličce.

Z těchto "ranních dob" jsou v Zemském archivu Opava dochovány následující matriky fary Rožnov:

• inv. č. 2298, inv. č. VM VIII 1 - matrika narozených 1688-1734
• inv. č. 2301, inv. č. VM VIII 4 - matrika oddaných 1673-1746
• inv. č. 2303, inv. č. VM VIII 6 - matrika zemřelých 1688-1754

Matrika fary Hutisko (inv. č. 2249, sign. č. VM V 1) začíná rokem 1732 (oddávky, zemřelí), u narozených až rokem 1744. V roce 1732 byl totiž v Hutisku zřízen filiální kostel, podřízený rožnovské faře. Pod Hutisko tak zpočátku spadaly i osady Prostřední a Horní Bečva, Solánec a Karlovice.

V této dokumentační mezeře (narození 1732/1734-1744) se možná skrývá a zůstane skryto i několik dalších tajemství z rodokmenu mého děda Tovaryše.

Poslední variantou je narození Doroty a oddávky zapsané ve farních matrikách mimo Rožnov. Matriky oddávek v sousedství jsem prohlédl s marným výsledkem. Má-li záhada s Dorotou řešení a důkaz, bylo by jeho nalezení posunutím se v kvalitě mé práce na hledání kořenů. V tom obdivuji profesionální genealogy, když dokáží vypátrat svatby do sousedních obcí v jiných farách.

Původně jsem článek začal psát jako ukázku variant o Dorotě, z nichž jsem chtěl prokázat správné řešení a potvrzení hypotézy. Pak jsem objevil omyl ohledně Matěje Tovaryše a doplnil řadu dalších faktů u jeho předků. Článek o Dorotě jsem měl rozepsán a věřil jsem, že se mi podaří najít další důkazy z jejího života. Bohužel se tak nestalo, a to ani v případě svatby Matěje Tovaryše a Doroty, byť docela věřím tomu, že spekulativní varianta mohla nastat. Byla by to další z velkých náhod, kdyby si Matěj Kubů, syn zemřelého Václava Kubů (Kuboveho) bral Dorotu v termínu, kdy očekávám, že se tak stane u Matěje Tovaryše, syna Václava Tovaryše. V případě Doroty jsem se ovšem tak jako tak neposunul. Mrzí mě to, rodokmen v těchto datech zůstává nerozšířen. Dorota, manželka Matěje Tovaryše, zůstává obestřena tajemstvím.

Podaří se mi někdy tento článek aktualizovat? Přál bych si, aby odpověď byla "Ano".

Hurá, zmýlil jsem se! Jak se "zrodil" správný Matěj Tovaryš

Mám rád citáty. Dnes jsem na svůj LinkedIn umístil jako citát dne (QOTD - Quote Of The Day) následující:

"Zkušenost je jednoduše jméno, které dáváme svým omylům." / "Experience is simply the name we give our mistakes." (Oskar Wilde)

Má to svůj důvod. Žil jsem měsíce v bludu a vlastním rodopisném omylu, že Matěj Tovaryš, do včerejší noci nejstarší doložený Tovaryš v otcovské linii mého děda, byl nemanželským synem, narozeným Dorotě, v Dolní Bečvě 8. února 1714.

Co za ten omyl může? Věci pro genealogii naprosto zásadní.

• Čtení "nečitelného" ("hrozného") písma v matrikách
• Trpělivost (resp. spíše zbrklost)
• Logika a selský rozum
• Vnitřní naladění rodopisce (v mém případě)

Všetečné písmo (a nejen to)

Když jsem hledal v matrikách pro rožnovské panství na počátku 18. století, byl jsem nesvůj a nervozní ze stylu písma. Kvůli (pro mě) obtížné čitelnosti jsem nebyl moc trpělivý při procházení a čtení zápisů v době, kdy jsem hledal narození Matěje Tovaryše. Z radosti, že mám "aspoň něco", jsem přijal následující zápis.

Tento zápis jsem považoval za správný, ale byl jsem z něj nesvůj a nebyl si jist. Řešení se ukrývalo v matriční knize o 53 stran dále. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1, (online s. 364/964).

Co jsem přitom věděl a opomněl?

• Že Matěj Tovaryš koupil chalupu v Hutisku (ale z neznámého důvodu jsem si neuvědomil, nezapsal a nezapamatoval od koho). Zápis jsem pouze uložil pro pozdější použití a rozluštění.
• Že jsem se několikrát nechal málem nachytat, když jsem v matrice příjmení Tvarůžek (Twaružek aj.) přečetl jako příjmení Tovaryš (Towarysch/Towarisch). Není dobré v rodopisné práci připustit, aby přání bylo otcem myšlenky (že je to ten správný zápis...)

Chyby a omyly se navršily. Naštěstí nezpůsobily žádný domino efekt.

Jak jsem (mylně) četl zápis na obrázku shora?

18. (února 1714) / Dolní Becžwa / Dorota Towaryschowa, Bonus incentus / Matias

A jak je to správně?

18. (února 1714) / Horni Becžwa / Dorota Twaružkowa, Bonus incentus / Matias

Nemanželský syn byl Matěj Tvarůžek z Horní Bečvy. Ne Matěj Tovaryš z Dolní Bečvy. Dva čtecí omyly v jednom zápisu způsobily, že jsem poté marně hledal "logiku" a návaznosti (žádné narození Doroty Tovaryšové jsem nenašel) a domníval se, že jsem na mrtvém bodě této rodové linie. A to přesto, že jsem našel řadu dalších zápisů o Tovaryších v Hutisku a Dolní Bečvě. Ty jsem ovšem nedokázal ani za mák propojit.

Až při přípravě jiného článku o svatbě Matěje Tovaryše a (jiné) Doroty, jsem se na ten zápis opět po delší době podíval. Vzhledem k tomu, že řeším Holčákovy, mám ony zápisy již více "nakoukané".

Našel jsem si i zápis z gruntovní knihy Hutiska.

Úvodní řádky zápisu o koupi chalupy v Hutisku (později č. 27). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, Gruntovní kniha pro obec Hutisko, inv. č. 767, sign. 3470, fol. 174.

Co je tam napsáno?

Koupě Matěje Tovaryše od jeho otce
Václava Tovaryše
Léta Páně 1744, dne 24. září, za pří-
tomnosti fojta Jury Mayera a purkmistra...

Rozechvěn svou naivitou a očekáváním "nového dobrodružství" jsem hledal v matrice, v kolonce jmen zapsané Matěje (Mathiase). Byla to konfrontace s mým neoblíbeným písmem. 

Spolehlivě jsem věděl, kdy Matěj zemřel (18. února 1774). Mělo to být ve věku 60 let. Původní špatně nalezený Matěj Tovaryš (Tvarůžek) by zemřel ve výročí svého narození/křtu, po 60 letech (1714-1774). To sedělo, proto mě datum přesvědčilo, na úkor nesprávného přečtení příjmení.  

Zápis o úmrtí Matěje Tovaryše v Hutisku č. 27. Zde už nebyl zapsán jako tkadlec, ale jako pasekář. Zemřel 18. února 1774, v den 56. výročí narození/křtu. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1, (online s. 900/964).

Stejné písmo, "nový" Matěj

Zbývalo "nově" najít narození Matěje Tovaryše a měl jsem znovu naději, že vše propojím s již zjištěnými údaji. Podařilo se! Ve skutečnosti se pravý Matěj Tovaryš narodil ve stejný den jako Matěj Tvarůžek (18. února), ale o čtyři roky později - v roce 1718. Zde je ten správný zápis a důkaz. Kupodivu jsem měl i tento zápis uložený, ale neoznačený. Prostě v začátcích mého pátrání nastal nějaký zkrat či vyrušení od práce a k rozdělané "logice" vyhledávání jsem se nevrátil a zapomněl na ní. (Dobrá výmluva, ne?)

Správný zápis o narození/křtu Matěje Tovaryše 18. února 1718 v Hutisku, Václavovi a Markétě Tovaryšovým. Kmotry byli Fojtášek a Zuzana Bartková. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1, (online s. 417/964).

Vše do sebe (najednou) zapadlo, protože poznámky o páru Václav a Markéta Tovaryšových z Hutiska jsem už měl shromážděny. I s dalšími údaji, které zůstaly do té chvíle nepoužity. Rázem jsem se posunul o další dvě generace Tovaryšů do minulosti a mohl upravit/aktualizovat zápis v záložce Tovaryš i rodokmen děda Jindřicha Tovaryše, který je k nahlédnutí a stažení zde.

V podstatě toto od výzkumu v matrikách očekávám(e) - že údaje a data do sebe zapadnou a vytvoří důkaz o správnosti. Když se tak nestane, zdá se být něco špatně. V tomto případě byla "chyba na mém přijímači". Zase jsem se něčemu přiučil.

S Matějem to ještě nekončí

A článek, díky němuž jsem vše revidoval a odhalil svůj omyl? Ten se týká pokusu najít oddávky a tím odhalit "identitu" (rodné příjmení) Doroty, první manželky Matěje Tovaryše, o níž dosud vím pouze to, že zemřela ve 37 letech v Hutisku, 8. ledna 1765. Mohli mít stejný osud, že oba zemřeli v den výročí vlastního narození/křtu?

Přednost "musel" dostat článek, který jste právě téměř dočetli. A také aktualizace v článku o tovaryších a Tovaryšovi.

Ilustrační obrázek.

Začal jsem citátem o zkušenostech a omylech. Skončím několika dalšími (doufám, že poučnými) citáty na téma chyb a omylů. Ostatně... "mýlit se je lidské".

"Chyby jsou schody k učení." (anonym)

"Všichni děláme chyby. Nedovolte, aby byly důvodem k tomu, že něco vzdáte." (anonym)

"Chyby jsou vždy odpustitelné, jestliže si je máme odvahu přiznat." (Bruce Lee)