12. 4. 2016

Zaháda 1. třídy babičky Drahomíry (*12.4.1924 - †9.3.1997)

Před rokem jsem si článkem připomněl nedožité 91. narozeniny babičky Drahomíry. Rok uplynul jako voda. Dnes by se dožila 92 let. Vyrůstala v Hrabůvce, zprvu v domě, kterému se v Jubilejní kolonii říká "harmonika". Myslím, že v dětství byla občas pěkný raubíř a "kvítko", alespoň z toho, když jí občas "ujelo", co vyváděla. 

"Harmonika" - dům na Edisonově ulici 379/19 v Ostravě-Hrabůvce. Nedatováno (před rekonstrukcí oken a fasády). Zdroj: (někde z Internetu)

Když jsem v loňském roce objevil přístupnost záznamů o školní docházce (a napsal o tom v souvislosti s prababičkou Marií z Krmelína), napadlo mě zjistit i školní podrobnosti o babičce Draze. Jak už to bývá, objevil jsem dvě záhady, jimž jsem dosud nepřišel na kloub.

První třída v Děhylově, rok 1930

Babička Drahomíra (za svobodna Tomisová) začala školní docházku v Děhylově. Nastoupila do první třídy v pondělí 1. září 1930. (Ten den Japonsko naléhalo na svolání mezinárodní konference, která by řešila celosvětovou krizi (depresi). Doba to asi ekonomicky jednoduchá nebyla. V Budapešti 1. září zasáhla policie proti demonstrantům, kteří žádali "práci a chléb".) O tom, že tam Drahomíra chodila do školy, dokonce se svou o dva roky starší sestrou Vlastou, svědčí zápis v hlavní knize Obecné školy v Děhylově (obr. dole).

Zápis z hlavní knihy Obecné školy v Děhylově. Zdroj: FamilySearch. Czech Republic, School Registers, 1799-1953, Opava > Děhylov > Děhylov > Inv. č. OP000432 1892-1944 > obr. 124 of 149. [cit. 2016-04-11]

Vlasta, navštěvovala školu v Hrabůvce od první třídy (1.9.1928) dva školní roky (do 28.6.1930). Tato informace se trochu rozchází, protože v listu o hodnocení ze školy v Hrabůvce má Vlasta napsáno, že "začala choditi do školy vůbec dne 1. září 1928". Nicméně školní knihy pro obecnou školu v Děhylově ve školním roce 1928/29 jsou k dispozici na FamilySerach. Vlastu Tomisovou jsem tam ve školním roce, kdy měla chodit do první třídy, nenašel. Není tak jasné na jak dlouho se první dvě dcery Františka Tomise i s rodiči octly v Děhylově č. 102. U koho? Proč? Zatím jsou to otázky bez odpovědi. Zpět do Hrabůvky se rodina odstěhovala 29. listopadu 1930.

Sčítání lidu v roce 1930 už je zastihlo v Hrabůvce. Zjišťoval jsem podrobnosti v Národním archivu, kde je fond Sčítání obyvatelstva ČSR v roce 1930. Sčítání probíhalo 1.12.1930. Možná kvůli němu se stěhovali zpět do Hrabůvky, aby byli přítomni. Z Národního archivu mi 5.9.2015 přišlo oznámení:

"...Dále sdělujeme, že šetřením ve fondu Sčítání obyvatelstva v roce 1930 pro obec Děhylov (politický okres Bílovec, soudní okres Klimkovice) se nepodařilo dohledat sčítací arch, na jehož základě by se ke sčítání přihlásil František Tomis s rodinou. Na Vámi uvedené adrese Děhylov čé. 102 byla sčítána jiná rodina, nikdo s příjmením Tomis/Tomisová. Následnou podrobnou rešerší všech čísel popisných a domácností dané obce se nepodařilo dohledat Františka Tomise na jiné adrese."

V roce 1921 při sčítání obyvatelstva na adrese Děhylov č. 102 bydlela rodina kováře Josefa Hrdiny a rodina horníka Josefa Vitáska. Pro jistotu jsem nahlédl do matrik v Děhylově a nezdá se, že by Hrdinovi nebo Vitáskovi byli příbuznými vůči Tomisům (např. ze strany matky Františka Tomise, (Marie Holubek), která pocházela z Prajzské.

Údajně o Děhylově doma párkrát padla zmínka, když babička žila, ale teď je toto "tajemství" téměř ztraceno.

První třídu už dokončila Drahomíra v Hrabůvce v roce 1931. Na půdě Archivu města Ostravy jsem vypátral kde a jak. Šlo o obecnou školu U pošty, pětitřídní smíšenou školu. Je tam poznamenáno, že "začala choditi do školy zdejší dne 2. prosince 1930." To bylo úterý, den po sčítání obyvatelstva, ještě v prvním školním pololetí.

Drahomíra Tomisová. Výkaz o docházce a prospěchu žactva, školní rok 1930/31, Obacná škola Moravská Ostrava - Hrabůvka, první třída. Zdroj: AMO.

Ovšem vysvědčení/hodnocení? No...

Jedničky měla babička ze zpěvu a z mravů. Jinak "nic moc". Dokonce tak, že na konci stránky je zapsán nemilosrdný verdikt:

"Jest nezpůsobilá postoupiti do vyšší třídy (vyššího oddělení)."

První třída v Hrabůvce, 1931 (a pak...?)

Čtení, psaní, prvouka,  počty a měřičství - to byly kameny úrazu. "Nezpůsobilostí postoupit" vznikla záhada druhá. Nedokázal jsem již školní docházku babičky Drahomíry dohledat - ani ve škole U pošty, ani ve druhé škole v Hrabůvce, U kostela. Padly na to dvě návštěvy badatelny Archivu města Ostravy. Nejsem dosud schopen zjistit, jakým způsobem se v té době "propadalo". V archivu jsem prošmejdil všechny třídy obou škol, našel školní historii nejmladší babiččiny sestry, Marty, ale po školní docházce babičky Drahomíry, ani vidu, ani slechu.

Alespoň pro ilustraci, škola U pošty, někdy kolem roku 1920 je vlevo nahoře na dobové pohlednici. Dodnes stojí, zatímco škola U kostela podlehla demolici.

Dobová pohlednice z Hrabůvky. Zdroj: (někde z Internetu)

Švadlena ze tří sester s polskou krví

O hodnocení žáků a jeho významu se vedou spory dodnes. Babička se vyučila švadlenou u paní Konderlové v Hrabůvce. Prý byla velmi šikovná. Jednu dobu, už i s dcerkou Jindřiškou (mojí mamkou), pobývala pár týdnů v Nivnici na Slovácku. Zřejmě někdy mezi roky 1946-48. U pana Jaroslava Hromčíka (výrobce tradičního bylinného likéru Hromčíkovo tajemství) mu šila košile. Proslulou Hromčíkovu medovinu nebo podnik LINEA (Lihoviny a NEAlko) z Nivnice možná znáte. Pamatuji si, že pár věcí babička "spíchla" i na mě, když jsem chodil do školy. Třeba tehdy moderní kalhoty do zvonu.

Polská krev a Tři sestry. Opereta Oskara Nedbala a drama Antona Pavloviče Čechova. Ano, babička měla po mamince polskou krev. Měla i další dvě sestry, starší Vlastu (na fotografii níže stojí uprostřed) a mladší Martu (stojí vpravo). Fotka je z doby, kdy už byla na světě moje mamka, ta malá holčička s mašlí, mezi svou babičkou (Emilie, roz. Aniol) a dědou (František Tomis).

Manželé Tomisovi se svými třemi dcerami a první vnučkou. Nedatováno (asi 1945-46). Zdroj: Rodinné fotoalbum

Bez ohledu na školní docházku, prožila babička Drahomíra život v bouřlivém století. Zažila první republiku, okupaci a druhou válku, komunistický puč, Pražské jaro i normalizaci, dočkala se také "sametové revoluce" a života po ní. Drtivou většinu v milované Hrabůvce a Jubilení Kolonii nebo kousek vedle ní.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF