Slasti a strasti hledání kořenů 2 - Chybami se člověk učí (mezi obrazotvorností a logikou)

První část článku o slastech a strastech rodopisné práce nás dovedla od svatby mých prapředků Anny Křístek s Aloisem Krejčíčkem k hledání Anniných rodičů - Jana Křístka a Barbary, roz. Marek. Viděli jste, jak jsem vypátral, že Barbara Marek byla nejprve tvojnásobnou svobodnou matkou, i to, že měla další dvě děti s Janem Křístkem. Z pěti dětí zůstala živa právě jen Anna, má praprababička.

Kdo byl Jan Křístek a kdy byl s Annou Marek oddán, to zůstává hádankou. Situaci schematicky znázorňuje obrázek č. 5.

                                                                   

Obr. 5 - Pátrání po rodokmenu Anny Křístek. Zdroj: Vlastní zpracování

Ale co ten Jan Křístek?

Co zůstalo opět neobjasněno bylo zjištění, kdo je Jan Křístek a jaký byl jeho osud a setkání s Barbarou Marek. Indexy mi nic neusnadnily, ani nenapověděly. Prošel jsem matriky oddaných v Zábřehu kolem let 1840-1851 a ve sloupci "ženich" jsem pátral po jménu Jan Křístek. Nic...

Jsou situace, které se občas zdají bezvýchodné. Pátrání v této rodové linii zamrzlo. Došly mi nápady jak dál.

(Po několika týdnech...)

...Už si nevzpomínám, zda to bylo vnuknutí, štěstí či náhoda. Procházel jsem po čase znovu tytéž matriky oddaných pro Zábřeh. Taková ta situace typu "z nouze ctnost"...

...A najednou jsem spatřil následující zápis - hned zkraje, na 3. straně matriky oddávek.

Obr. 6 - Svatba, která něco objasnila (vdávala se Barbara Marek) a v něčem byla tajemná (místo Jana Křístka byl ženichem Jan Reček). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1944, sign. MO VIII 5, fol. 2.

Zápis u nevěsty - Barbara Marek, 34 let, Zábřeh č. 27. To sedí! Nevěsta je "ta správná".

Dne 9. února 1847 si brala Jana Rečka, domkaře z Krmelína, syna svobodné matky Marianny Reček, která byla dcerou Jiřího (Georg) Rečka z Krmelína. Datum svatby také zhruba "odpovídá"

Ale co je to za nesmysl ten ženich? Tam má být jméno Jan Křístek ne Reček! Rozum se vzpouzel. Chtěl v matričním zápisu vidět něco jiného, "logičtějšího", co by zapadlo do schématu rodokmenu..

Záhadou je i to, že při zápisu narození Anny Křístek (obr. 2, viz. 1. část) je u matky uvedeno:

"Barbara, dcera Jana Marka, domkaře v Zábřehu a Terezie, rozené František Lanta, domkaře ze Zábřehu", 

zatímco u zápisu svatby (obr. 6 výše) stojí napsáno:

"Barbara, dcera Jana Marka, domkaře v Zábřehu a jeho ženy Terezie, rodem Václav Myslík, domkaře v Zábřehu". 

Svatbu Jana Marka a Terezie Myslík jsem si potvrdil, stejně tak i jejich děti. Terezii z rodu Františka Lanty jsem žádnou nenašel. Udržovat přehled a správnost v matrikách byl někdy i pro faráře a jejich administrátory oříšek. Znali lidi osobně, možná se někdy jména pletla.

Ale zpět, co má Jan Reček společného s Janem Křístkem? Už chápu, jak marné bylo mé hledání v indexu pod písmenem "K". Koho by napadlo hledat pod písmenem "R"? Jak se však dá zaměnit příjmení Reček za příjmení Křístek? Co to má za logiku? Že by Barbara nejprve ještě ovdověla po smrti nějakého Rečka, než měla děti s Janem Křístkem? Otázky vířily v hlavě, ve snaze najít souvislosti a neudělat chybu. Že bych něco někde přehlédl? Nevím, zda takové pocity jsou přenositelné, pokud to sami nezažijete. Radost z objevu svatby hatila její nelogičnost (z mého pohledu).

Na scénu vstupuje Jan Reček

Co naplat! Když je příjmení Reček zmiňováno v Krmelíně, zkusil jsem to zase s indexy a hledal narození Jana (Johann) Rečka. Index narozených (1784-1845) už byl zmíněn odkazem na začátku minulé části. Kromě obce Krmelín zahrnuje i další. Pod písmenem "R" jsem v indexu skutečně našel Jana Rečka (obr. 7) - narodil se v Nové Bělé roku 1815.

Obr. 7 - Reczek Johan, Novobiela - Jan Reček, Nová Bělá, nar. 1815, fol. 39. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1916, sign. MO VI 40, fol. 2.

No super, Novou Bělou jsem tady ještě neměl (vzpomínáte na to, co říkával můj děda Tovaryš?) S napětím jsem zavřel index a přešel na příslušnou matriku z Nové Bělé... Opravdu! 14. listopadu 1815 se Jan narodil svobodné matce Anně Reček. Místo? Nová Bělá č. 20 (obr. 8). Tak alespoň dílčí vítězství. Bude to vítězství Pyrhovo?

Obr. 8 - Potvrzující zápis z matriky Nové Bělé o narození syna Jana svobodné matce Marianně, dcery Jiřího Rečka, domkaře v Krmelíně. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1887, sign. MO VI 11, fol. 39 (folium 39, tak jak je uvedeno v indexu na obrázku výše).

Hledání kořenů je krásné - má-li logiku, a když to, co očekáváte, do sebe zapadá. Dobrodružstvím a testem trpělivosti a ověřování se stává, pokud tomu tak není. V této situaci jsem se ocitnul.

Moje další pátrání přineslo odhalení či spíše pravděpodobnou hypotézu, kterou bylo třeba dále ověřit. Pátral jsem po svobodné matce Marianně Reček... Narodila se 12. října 1787 v Krmelíně. Rodiči byli Jiří Reček, voják, a Veronika, dcera Josefa Maluchy z Hrabové. Svatbu měli v Krmelíně. Veronika (roz. Malucha), už byla v té době vdovou po Jiřím Jarolímovi. Narození jejich první dcery Anny Reček (13. března 1785) je zapsáno v "normální" církevní matrice. "Hledaná" Marianna Reček (můj předek) a její narození je ovšem zapsáno ve vojenské matrice (inv. č. 1897, sign. MO VI 3).

Vidím mlhu. Jiří Reček byl voják. Kde se asi tak mohl narodit? A Křístek pořád žádný...

První Křístek na scéně (a můj amatérismus)

Jan Reček (který je v matrice při svatbě s Annou Marek zapsán místo "očekávaného" Jana Křístka) se narodil, jak už víme, 14. listopadu 1815 v Nové Bělé č. 20.

Toho jsem se chytil a začal v novobělské matrice hledat vše, co se odehrávalo v domě č. 20. Procházel jsem matriky (N, Z, O) a sledoval sloupec s čísly domů, zaměřen na číslo 20.

...A na této adrese (obr. 9) zemřel 9. prosince 1826 jistý Jan Křístek! První Křístek, kterého jsem objevil. Uff! Až se mi už z toho (a vám asi taky) motá hlava.

Obr. 9 - Zápis o úmrtí Jana Křístka (70 let!) dne 9.12.1826 ve Staré Bělé č. 20. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1891, sign. MO VI 15, fol. 37.

V rodokmenech se s tím lze setkat - Jakým příjmením dotyčný farář pojmenoval dítě svobodné matky? Někdy si svobodnou matku vzal muž, který s ní měl dítě/děti, když byla neprovdaná, protože to byl např. voják. Někdy najdete (takové či jiné) otcovství v matrice dokonce dodatečně dopsané. Občas si svobodnou matkou vzal jiný muž. 

Anně roz. Marek, její nemanželské tři děti zemřely v útlém věku. Dceru Mariannu a mou prapraprababičku Annu měla se záhadným Janen Rečkem/Křístkem. 

Jan Reček (*1815 - †1875) se také narodil svobodné matce - Marianně, dceři vojáka Jiřího Rečka. Marianna, dívka z Krmelína, byla v té době v Nové Bělé č. 20. Proč tam byla, to jsou spekulace. Dohady spojuje místo - Nová Bělá č. 20 a zčistajasna se zjevivší jméno Jan Křístek. Zemřel v 70 letech!

Obr. 10 - Ukázka strany krásně (dodatečně) napsaného indexu narozených a oddaných pro Starou Bělou, Krmelín, Novou Bělou, Proskovice a Výškovice. Je radost s ní pracovat. Bohužel v době od roku 1748 do roku 1765 (na zobrazené straně) se žádný Křístek v těchto obcích nenarodil. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1919a, sign. MO VI 44, online str. 22/62.

Chybu lze vyrobit snadno

Odpočtem věku ze zápisu o smrti Jana Křístka (*kolem 1756 - †1826) usuzují, že byl zhruba o 30 let starší než svobodná matka Mariana Reček (*1787), nositelka jeho sémě(?). Nemanželského syna by měl ve věku kolem 50 let. Podle indexu se žádný Křístek v předpokládané době narození Jana nenarodil v Nové Bělé, ani v Krmelíně. Je pravděpodobné, že tito dva (Jan Křístek a Marianna Reček) nebyli nikdy sezdáni. Není tedy jasný ani jejich vzájemný vztah. Faráři někdy zapisovali syny svobodných matek pod rodným příjmením matky, někdy pod příjmením muže, který si takovou svobodnou matku i s dítětem později vzal. Řešil jsem podobný případ v rodokmenu své manželky a taky tam vládl dost zmatek v příjmeních.

No jo, ale stejně mi to nedalo spát. Důvěřuj, ale prověřuj. V průběhu psaní článku (22.2.2016) jsem se rozhodl prozkoumat celou matriku zemřelých v Nové Bělé a pátrat, co se dělo v domě č. 20, v němž Jan Křístek zemřel. Listoval jsem zpět v čase od data jeho úmrtí. Zjistil jsem, že v domě žili nějací Havránkovi. A...

...18. prosince 1807 ve věku 50 let zemřela v tomto domě Veronika, manželka Jana Křístka! Nadpis kapitoly, který původně byl "První (a zatím poslední) Jan Křístek na scéně" měním na název, který má kapitola teď - "První Křístek na scéně (a můj amatérismus)".

Jsem amatér! Vždyť to bylo "logické" - měl jsem prohledat matriku zemřelých už dříve. Udělal jsem totéž s matrikou narozených a začaly se objevovat děti Jana Křístka a Veroniky (za svobodna se jmenovala Havránek!) - Barbara, Anna, Ondřej, Lorenc, Josef. Avšak jak se zdá, žádný Jan (Křístek).

Zahanben vlastní zbrklostí ve čtení příjmení jsem se vrátil k indexům z těch let, které jsou (pro mě) méně čitelné (začínají rokem 1784). Když už jsem věděl, které roky hledat, přece jen jsem v textu tato jména identifikoval.

"Naučil" jsem se vnímat německy napsané příjmení Křístek a zdálo se mi, že jej vidím v indexu oddaných v roce 1808 - Kržistek Johann (obr. 11).

Obr. 11 - Čtení písma je pro genealoga to nejdůležitější. Moc to nezvládám, jsem málo trpělivý. Johann Kržistek mi unikl. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1917, sign. MO VI 41. Online str. 22/52.

Téměř jsem nedýchal, když jsem pak v příslušné matrice hledal Novou Bělou a rok 1808. Našel jsem! ...Ovšem ne to co, jsem si myslel. Začal jsem si na ta překvapení zvykat.

Vdovec Jan Křístek se ve svých 50 letech oženil s vdovou Veronikou, zřejmě o 2 roky starší. Nikde žádný Jan Křístek junior. Vše nasvědčuje tomu, že se Jan Křístek v pokročilejším věku stal nevěrným manželem. Jeho druhá žena Veronika zemřela 8. ledna 1828 v domě č. 20. Jan, nemanželský syn Marianny Reček a pravděpodobně Jana Křístka měl v té době 12 let.

Jak se odehrálo přejmenování Jana Rečka na Jan Křístek, které uvádí zápis o narození praprababičky Anny Křístek (obr. 2), to nezjistím. Jan Reček se narodil v domě č. 20 v Nové Bělé. V době, kdy Jan Křístek v témže domě žil se svou druhou manželkou Veronikou a už byli oba stárnoucím párem. Co se stalo se svobodnou matkou Mariannou Reček vůbec netuším. Nechám to tak a jdu se podívat na mapu.

Mapa

Mapování pro Stabilní katastr proběhlo v Nové Bělé roku 1833. Na indikační skice je stavení č. 20 označeno červeně. Nepatřilo k němu žádné pole (Křístek byl domkař). Číslo 19 s přilehlým polem patřilo Havránkovi, číslo 21, také s polem, Nováčkovi. Vše bylo v samém centru obce, u kaple sv. Kříže.

Obr. 12 - Stav v roce 1833, pár let po smrti Jana Křístka. Stavení č. 20 v Nové Bělé v červeném čtverečku. Zdroj: Ústřední archiv zeměměříctví a katastru, http://archivnimapy.cuzk.cz

 
Podle spojených map, které jsem studoval, se na tehdejším místě chalupy č. 20, dnes nachází dům č. p. 228 (Mitrovická 228/40) - u kaple, kousek od "obecního úřadu" (ÚMOb Ostrava-Nová Bělá). Panorama na serveru Mapy.cz nabízí na místo, který kdysi bývalo Novou Bělou č. 20 následující pohled (obr.13).

Obr. 13 - Pohled do míst (Nová Bělá č. 20), kde se narodil v roce 1815 Jan Reček. Pohled z ulice Mitrovické v dnešní době. Vlevo je část kaple sv. Kříže (postavená r. 1795). Zdroj: http://mapy.cz, Panorama.

Záhada byla poodhalena, poodkryta. Našel jsem dílčí odpovědi, zůstaly také otazníky a spekulace. Kdy je v rodopisu něco definitivní a jisté?

V jiné části rodokmenu mám předka, který měl dítě v sedmdesáti letech. Několikrát jsem ověřoval, zda tomu tak je. Byl to jeden z dalších případů "štěstí", které vedou ke zrodu života i toho, že jsem na tomto světě. Teď se rýsuje případ záhadného 50-ti letého vdovce a jeho stejně staré manželky a narození dítěte daleko mladší ženě. Toto spojení budou asi mí další předci v jedné rodové linii... Alespoň to bude zvláštnost, i když důkazy budou chybět. Uvidím...


Konec 2. části

_________________________________________________________________________

No... příběh má ještě 3. část, v níž je i povzbuzující nadpis

Od "amatéra" k "maturitě"