31. 3. 2016

Před 100 lety se narodila Františka Rozehnalová z Uhřic

Uhřice nedaleko Kyjova jsou malebnou obcí. První zmínka o nich pochází z roku 1351. V současnosti mají aquapark (díky ropě a plynu), lyžařský vlek, slavný Janův Dvůr u Spáleného mlýna, bohatou metodějskou tradici, hody...

Dnes začnu tím, co se odehrálo 565 let poté, co byly Uhřice prvně zmíněny v  listinách.

Narození v Uhřicích a sestry

V průběhu Velké války, v pátek 31. března 1916, se v domě č. 137 v Uhřicích narodila holčička. Čtvrtá, nejmladší dcera Metoděje Rozehnala a Marie z rodu Josefa Panáčka z Dambořic. Zápis v matrice vypovídá, že porodní bábou byla Marie Klečková z Uhřic.

Matriční zápis o narození a křtu Františky Rozehnal. Zdroj: Kniha narození obce Uhřice, sv. VI, ročník 1916, str. 330, č. 3. Pořídila matrikářka Lenka Chalupová, OÚ Žarošice, 11.8.2014.

Holčička byla 1. dubna 1916 pokřtěna jménem Františka. Její otec Metoděj se nejspíše křtu nezúčastnil, byl kdesi ve válce. Kmotry novorozené Františky se stali matčiny rodiče, Josef Panáček z Dambořic a jeho žena Marianna. Zápis v matrice je jimi podepsán, uměli tedy pravděpodobně psát (minimálně se podepsat).

Pojďme nahlédnout na úděl ženy, která se stala matkou mého táty, mou nikdy nepoznanou pokrevní babičkou. Završila dějiny jedné rodové větve Rozehnalů, které v přímé mužské linii žila v Uhřicích od roku 1704. Byl to úděl ženy, jejíž život orámovaly dvě světové války - v průběhu té první se narodila (a její otec v ní zahynul), během té druhé nešťastně zahynula (a narodil se můj táta).

Informace o životě mé babičky Františky Rozehnalové mám velice kusé. Když jsem mohl, tak jsem se neptal, propásl jsem onen správný okamžik Kairos během doby, co jsem jezdil do Uhřic za tetou.

Františka měla tři sestry, ale poznala jen jednu. Nejstarší Marie se narodila 2. srpna 1911, později odešla do Ostravy, kde se 20. října 1935 provdala za Antonína Hiemera z Větřkovic. V době svatby byla kuchařkou, bydlela ve Slezské Ostravě č. 762.

Další dvě sestry Františka poznat nemohla. Narodily se dříve něž ona a zemřely velice záhy. Anežka 13. října 1913, dva týdny po narození, Irena před vánoci, 23. prosince 1914, tři týdny po narození.

Odchod do Ostravy je tajemstvím

Otec Františky, můj praděd Metoděj Rozehnal, zemřel před koncem války, 17. března 1918 ve Vídni. Rodina jej mohla alespoň pochovat doma v Uhřicích. Ovdovělá matka Marie, zůstala se sedmiletou Marií a dvouletou Františkou sama. Ve 34 letech se podruhé vdala. Bylo to po válce, 22. září 1920. Vzala si o sedm let mladšího Matěje Konečného z Uhřic. Spolu s ním obě Metodějovy dcery vychovávala. K nim přibyly další děti, nevlastní sourozenci Františky. Měly již příjmení Konečný - Josef, Anežka a Ludmila. Anežka (*1926 - †2003), provdaná Schovancová, byla zmiňovanou "tetou z Uhřic", za kterou jsem jezdil během vysokoškolských studií v Brně. Škoda, že jsem se jí tenkrát neptal...

Františka Rozehnalová (nedatované foto). Zdroj: Rodinný archiv.

Františka prý velice mladá "odešla do služby", do Ostravy, jako kuchařka. Je téměř jisté, že za svou sestrou Marií. Byla hospodářská krize a Uhřice nebyly centrem hospodářského dění. Když se Marie Rozehnalová v roce 1935 vdávala (za zmíněného Antonína Hiemera), bylo Františce devatenáct a půl roku. Je možné, že už byla v Ostravě, pod dohledem své starší sestry. Bohužel jsem (zatím?) nedohledal žádnou evidenci obyvatelstva v Ostravě, ani policejní přihlášky, z nichž by vyplývalo, kdy Františka do Ostravy přišla a u koho sloužila a bydlela. Jistým záchytným bodem může být Slezská Ostrava č. 762, kde byla její sestra Marie Rozehnalová kuchařkou, jak dokazuje zápis z její svatby.

Svatba Antonína Hiemera a Marie Rozehnalové (sestry Františky). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 10805, sign. SO VII 38, fol. 290.

Digitální archiv města Ostravy, v dokumentu "Čísla popisná města Slezské Ostravy" uvádí k roku 1933, že č. p. 762 patřilo Severní dráze a byl to byt závodního na Jánské.

Slezská Ostrava, č.p. 762, kde roku 1935 sloužila Marie Rozehnalová. Zdroj: AMO. Digitální badatelna. Čísla popisná města Slezské Ostravy - 1933, str. 63.
V té době, byla Severní dráha Ferdinandova již čistě těžařskou (důlní) společností. Závodní byl člověk, který odpovídal za bezpečné provádění hornické činnosti. Na Jánské je dnešní název ulice v obvodu Slezská Ostrava, kde dříve stávaly hornická kolonie pro důl Josef a Jánská kolonie.

Ulice Na Jánské, Slezská Ostrava. Zdroj: https://mapy.cz

Jak jsem už napsal, podle záznamu o sňatku, někde zde byla Marie Rozehnalová kuchařkou. Na mysl se vkrádají otázky. Byla s ní i Františka? Pracovala i ona jako kuchařka a bydlela v této kolonii se sestrou? Podle uvedených zdrojů měly byty v kolonii obytnou kuchyní.

Antonín Hiemer, ženich Marie Rozehnalové, byl železničním zřízencem ve Vítkovicích a bydlel na Pohraniční ulici č. 504 (snad nyní č. 27). I s touto ulicí se ještě setkáme.

Zkouším pátrat po potomcích s příjmením Hiemer. Kontaktoval jsem tři osoby, mám zatím jednu odezvu, která vede k jinému Hiemerovi. V okolí Větřkovic na Vítkovsku jich byl na přelomu 19. a 20. století více.

Osobně se domnívám, že Františka pobývala v Ostravě již od roku 1935. Důkazy však chybí. Domýšlet se lze i o tom, kde a jak poznala Aloise Friedela, svého budoucího manžela. Ten prožíval svá revoluční léta v kolonii na Hulvákách, kde žil s rodiči - Antonínem Friedelem a Marií.

Svatba a Pohraniční č. 11

Jisté je, že Františka Rozehnalová a Alois Friedel byli oddáni 9. prosince 1939, již za Protektorátu (vyhlášen 16. března 1939). Oba snoubenci mají v matrice jako bydliště zapsánu ulici Pohraniční č. 11 v Moravské Ostravě - Vítkovicích. Františka byla v domácnosti. Za svědky u svatebního obřadu byli dělník Josef Ženatý (Místecká 48, M. Ostrava - Hrabůvka) a horník Alois Bisek (Jana Čapka 63, M. Ostrava - Mariánské Hory).

Z Protektorátu existuje v AMO domovský list, zřejmě vydaný v roce 1940 (viz. obrázek), který potvrzuje bydliště manželů na Pohraniční ulici č. 11. Pohraniční ulice tvořila hranici mezi ostravskými obvody Vítkovice a Mariánské Hory.

Domovský list, Pohraniční (Grenzestrasse) č. 11, asi rok 1940. Zdroj: Archiv města Ostravy.

V současné době je část bývalé Pohraniční uvnitř areálu společnosti Vítkovice Machinery Group. V budově, stojící snad na místě bývalého domu Pohraniční č. 11, jsem nastupoval v roce 1987 do zaměstnání. Tehdy šlo a VŽKG, závod 6 - Kotlárna, v budově byly umístěny mj. kanceláře konstrukce.

Mapa Vítkovic z roku 1943 s vyznačenou Pohraniční ulicí (Grenz strasse). Ulice 1. máje (= Strasse der 1. Mai) rozděluje Pohraniční přibližně uprostřed. Zdroj: Archiv města Ostravy (AMO).

Letecký pohled na ulici Pohraniční v současnosti. Označena budova, kde jsem chodil do svého prvního zaměstnání. V okolí stával dům na Pohraniční č. 11. Zdroj: http://mapy.cz

Není tedy možné zjistit (např. jako u její sestry Marie), kde Františka v Ostravě před svatbou bydlela. Ani není možné potvrdit spojení s Pohraniční č. 504, kde v roce 1935 bydlel Antonín Hiemer, ženich Františčiny sestry Marie. Sčítání lidu proběhlé v roce 1930 by žádný důkaz zřejmě nepřineslo. Teoreticky mohla v roce 1930 sloužit v Ostravě jen starší ze sester Rozehnalových, Marie.

Alois Friedel žil v letech 1930-1935 s rodiči (Antonín a Marie) v Hulvákách a prožíval dobu jakéhosi dělnické revolty. Františka a Alois se brali krátce po vypuknutí války. Z celé válečné doby o Františce vím jen to, že porodila dva chlapce. Zdeňka (10. srpna 1940, mého tátu, kmotry mu byli Antonín Hiemer a jeho žena Marie, sestra Františky) a jeho bratra Rostislava (9. prosince 1941). Po celou dobu žila rodina na Pohraniční č. 11.

Matematicky vzato to vůči datu svatby znamená, že táta nebyl úplně doslova "dítětem svatební noci", a že snoubenci spolu na Pohraniční žili už předtím.

Rodinné štěstí v roce 1940 - Alois Friedel, jeho manželka Františka (na fotce vypadá šťastně) a malý Zdeněk (můj táta). Zdroj: Rodinný archiv.

Tragický konec

Úděl Františky se završil tragickou nehodou pod koly tramvaje v Ostravě-Vítkovicích, u kostela Svatého Pavla. Bylo to ve středu 10. května 1944. Zemřela v nemocnici na následky amputace končetin. Františka Friedelová, roz. Rozehnalová, měla krátce po svých 28. narozeninách. Do konce války zbýval necelý rok. Svou mámu ztratili dva malí kluci.

Zápis úmrtí Františky Friedelové v matriční knize úmrtí. Zdroj: ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz, matrika.

Poznámka: Ten den, 10. května 1944, před půl čtvrtou odpoledne v Bojkovicích u Uherského Brodu explodovalo pět budov skladů s vagony munice pro Wehrmacht. Sabotáž se nepodařilo prokázat. Byla válka.

Z pozůstalosti druhé manželky dědy Aloise, mé nevlastní babičky Ludmily, se dochovalo několik fotografií z pohřbu Františky Friedelové. Zpětně určit tváře na fotografii je již velice těžké. Tátovi tehdy byly necelé 4 roky, jeho bratrovi ještě o rok méně. Nevím, kde při pohřbu maminky oba malí kluci byli. Z Uhřic snad přijela maminka Františky, prababička Marie, v té době Konečná a její druhý manžel Matěj. Rodiče Františčina manžela Aloise už byli po smrti. V Ostravě pravděpodobně žila Marie, sestra Františky.

Z jakési "logiky" těchto vztahů se mohu dohadovat, že na fotografii je v první řadě matka Františky, Marie, možná se svým druhým manželem Matějem Konečným, možná s Aloisem Friedelem, manželem Františky. Ve druhé řadě by mohla být sestra Františky, Marie Hiemerová s manželem Antonínem. Jsou to jen hypotézy...

Fotografie z deštivého pohřbu Františky Friedelové, 13.5.1944, Městský hřbitov v Ostravě. Další foto v článku zde. Zdroj: Rodinný archiv Rostislava Friedela st.

V Pohřební knize Městského katolického hřbitova v Ostravě, která je archivována v AMO je zapsán pohřeb Františky Friedelové (Franziska Friedel). Konal se 13. května 1944. Na hřbitově byla Františka Friedelová pochována v oddíle LXXXVII (87), hrob 25. Podle zápisu v pohřební knize činil poplatek 565,- Korun (15,- Korun za náhrobek, 300,- Korun za místo a 250,- Korun za pohřeb).


Zápisy z pohřební knihy Městského hřbitova Ostrava, rok 1944. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Sad Dr. Milady Horákové

Bývalý městský hřbitov byl v letech 1984-88 zrušen. Na jeho místě je dnes Sad Dr. Milady Horákové. Myslím, že jako dítě jsem na tom hřbitově nikdy nebyl. Letos to alespoň symbolicky, při příležitosti 100 let od narození Františky Rozehnalové, napravím. S úctou k její památce.

Pohled na městtský hřbitov v Ostravě, 30. léta minulého století. Pohled ze současné třídy 28. října (tehdy Opavská). Koleje a lokálky místní dráhy Ostrava - Mar. Hory - Svinov - Klimkovice. (mapa z AMO zde - z roku 1929). Zdroj: Stavby v MS kraji #16 [cit 2016-03-29].




Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF