30. 11. 2015

Půlmaraton pro předky - spojení genealogie a běhu

Časopis do vlaku

Na blogu Život 50+ jsem zjara vypsal svou experimentální výzvu č. 13 - absolvovat půlmaraton v Ostravě (do 31.5.2019). Začal jsem i trénovat, třeba na Vrchpolí, v Bělském lese nebo s Mattoni Freerun v ostravských Komenského sadech. 

Včera, před cestou vlakem z Prahy, jsem si koupil prosincové číslo běžeckého časopisu RUN Magazine. Zaujal mě titulek:

"20 týdnů na půlmaraton - Tréninkový plán pro začátečníky"

A opravdu! Na str. 64-67 je první díl tréninkového plánu, jehož kritériím můj běh v současnosti vyhovuje - uběhnu celkem v pohodě 5 km. Trénink podle časopisu je směřován k účasti na najpopulárnějším českém půlmaratonu - Sportisimo půlmaratonu 2016, který se poběží v Praze 2.4.2016. Kapacita tohoto závodu je 11 500 běžců. To v tuto chvíli (ještě) není nic pro mě. 

Ale... našel jsem NĚCO!

"Vítej Jistebníku"

Z pohledu přímých předků jsem se s Jistebníkem "rozloučil" v článku Sbohem Jistebníku. Když jsem před 17. listopadem a výročím 280 let narození Andrease Fridela, jel přes Polanku, díval jsem se na tachometr. Chtěl jsem zjistit, kolik by bylo kilometrů, kdybych uspořádal svůj soukromý "běh Polankou od cedule k ceduli", k uctění památky předků. Teď tato idea dostala jiné a jasnější obrysy.

V sobotu, 21.5.2016 (pár dnů před mými 52. druhými narozeninami), se poběží 6. ročník VH půlmaratonu v Jistebníku! Loni se do tohoto půlmaratonu přihlásilo 86 běžců a běžkyň. To už je jiné kafe, než masový běh. Zaujala mě zejména trasa půlmaratonu. Podle mapy vypadá takto:

Trasa VH půlmaratonu. Zdroj: http://www.vh-pulmaraton.cz/trasy

Poběží se z Jistebníku, kolem rybníků v CHKO Poodří, do Polanky a zpět. Je to tedy ideální příležitost! Z mnoha důvodů:
  • jaro bude v plném proudu
  • poběží se krásnou krajinou, relativně rovinatou (CHKO Poodří)
  • mám to pár kilometrů od domova
  • bude to příležitost během uctít kraj řady mých předků
  • mohu zúročit trénink a ověřit připravenost naplnit svůj půlmaratonský "experiment"
  • dám si dárek k narozeninám
Začátkem podzimu (koncem září) mohu trasu doplnit účastí na běhu Poodřím. Po odznaku tohoto běhu, který měl letos premiéru, také toužím. Byť je jasné, že mé předky nepřinesl čáp.

Krásné logo Běhu Poodřím. Zdroj: http://www.behpoodrim.cz

21. květen

Konkrétně 21. května se nenarodil, ani nebyl pokřtěn žádný z mých přímých předků. Nejblíže takovému "výročí" jsou:
  • děd Alois Friedel
    • Narodil se v Polance dne 15. května 1909 a byl jedním z mnoha Aloisů s příjmením Friedel.
  • prababička Marie, rozená Krejčíček 
    • Narozená v Krmelíně 27. května 1874. O ní jste si mohli přečíst článek, týkající se školní docházky v Krmelíně.
  • prapraděd Anton Friedel
    • Rodák z Polanky č. 2, narozený 29. května 1843. Syn Valentina Friedela a Marianny, roz. Pawlik/Pavlík, jeden z těch, kteří již jako dospělí nezažili poddanství.
Ti, kdo se 21. května narodili a mám je podchycené ve své genealogické databázi, jsou následující příbuzní:
  • Jan Rozehnal, narozený/pokřtěný 21.5.1671 v Dambořicích, syn Martina Rozehnala, mého prapředka (v 10. generaci).
  • Josef Malý, narozený 21.5,1766 v Prostřední Bečvě, bratr Rosiny, provdané za mého přímého předka Ondřeje Mikulce (v 7. generaci).
  • Jana Novák (Joanna Nowak), narozená 21.5.1773 v Žarošicích č. 85, dcera mého přímého předka (v 7. generaci), Antonína Nováka ze Žarošic.
  • Veronika, roz. Konvička, narozená 21.5.1836 v Horní Bečvě č. 120, babička Arnošta Červeného, padlého prvního muže mé prababičky Kristýny, roz. Juroškové.
Jak vidno, nikdo z nich nepochází z Polanky a okolí, a tedy z přízně polaneckých Friedelů. To je však spíše jen zajímavost, vztahující se k datu konání jistebnického půmaratonu v roce 2016.

Půlmaraton

Půlmaraton je běžecký závod na 21,0975 km, tedy polovinu délky maratonského běhu. Běhá se mimo dráhu, po silnicích nebo cestách a je populární mezi amatéry. Je totiž dostatečně dlouhý, aby byl vážnou výzvou, ale nevyžaduje takovou úroveň tréninku jako na celý maraton. Současným světovým půlmaratonským rekordmanem je eritrejský běžec Zersenay Tadese, který 21.3.2010 v Lisabonu zaběhl půlmaratonskou trať v čase 58:22 min.

Mým zbožným přáním je jistebnický půlmaraton doběhnout v čase kolem 2:30-2:40 hod. Tréninkový plán začíná dnes, 30.11.2015 volným během na 5 km. Opravdu volným tempem mi to v současné době zabere cca. 40 minut. Za chvíli jdu na to. Mimo jiné s respektem a úctou ke svým předkům.

Jistebnický VH půlmaraton je jednou z možností, jak spojit dva koníčky - genealogii a běh. Tak mi držte palce. Tréninkový deník můžete sledovat zde.

Rybníky v CHKO Poodří, krajina Jistebnického VH půlmaratonu a Běhu Poodřím. Zdroj: CHKO Poodří

Aktualizace 18.9.2016
Kvůli zranění kotníku mi plánovaný Jistebnický půlmaraton letos nevyšel. Pasivní účast jsem proměnil ve fotografování a podporu kamarádů. Záměr ovšem stále trvá. Pro rok 2017!

Když jsem nemohl běžet, tak jsem fotil. I když tuto fotku zrovna ne. Jistebník, 21.5.2016.




17. 11. 2015

17. listopad 1735

Toto je stránka 110 z matriční knihy Římskokatolické fary Klimkovice pro Klimkovice, Hýlov, Josefovice, Polanku a Svinov, uložená v Zemském archivu v Opavě.

Zápis o narození/křtu Andrease Fridela v Polance. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, fol. 110.

Andreas Fridel

Podle zde označeného zápisu, byl před 280 lety, 17. listpadu 1735 pokřtěn německým jménem Andreas (Ondřej) novorozený syn Mathiase Fridela z Polanky a jeho ženy Anny. To je pro mě významné a docela kulaté výročí, které si dnes připomínám. Před rokem jsem o něm měl jen matné tušení.

Už jsem na více místech zmiňoval, že Andreas i jeho otec Mathias jsou mými přímými mužskými předky v otcovské linii Friedelů. Mathias Fridel byl panským kočím ve službách hrabat Mönnichů. Andreas byl pravděpodobně jeho druhorozený syn.

Do vínku dostal Andreas kmotrovství Jana Václava Mönnicha, majitele Polanky a později pána, jemuž sloužil jako venator - panský hajný/myslivec.

Otec Mathias (Matěj) a jeho manželky Anna pro mě zůstávají stále obestřeni tajemstvím. Podle dosud zjištěných zápisů z matrik měli následujících 5 dětí, které díky synům Mathiasovi a Andreasovi založili "dynastii" jedné větve polaneckých Friedelů.
  1. Mathias Godefried Fridel (*24.3.1734 - †11.7.1786)
  2. Andreas Fridel (*17.11.1735 - †20.10.1797)
  3. Rosalia Fridel (*7.11.1737 - †???)
  4. Anna Fridel (*17.3.1740 - †???)
  5. Anna Maria Fridel (*28.1.1746 - †14.6.1748)
Jaké jsou známé osudy Andrease Fridela? Krátce je mohu shrnout - během života měl 3 manželky a s nimi zplodil 12 potomků. Všichni nepřežili, ale byl to pravděpodobně docela silný základ, připočteme-li k tomu ještě 8 potomků jeho staršího bratra Mathiase.

První manželka - Kateřina, roz. Kubica

První sňatek Andrease Fridela je zapsán ze zne 20. července 1761.

Zápis oddání Andrease Fridela a Kateřiny Kubica. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 10/152.

Tehdejší domkař a zahradník Andreas, syn sluhy pána Polanky Mathiase Fridela, si bral mladinkou, teprve sedmnáctiletou Kateřinu (*28.2.1744 - †28.6.1774), dceru Jana Kubicy z Polanky. Kateřina měla společnou krev s dalšími tradičními polaneckými rody - např. Ulmannů, Gelnarů, Najvertů/Neuwirthů. Dožila se pouhých 30 let, ale povila Andreasi/Ondřejovi 5 dětí.

Nejprve dceru Marii Helenu (*14.8.1762 - †1.12.1810), která se provdala do Studénky za Jana Tymela. Andreas je u narození prvorozená dcery uveden jako servus dominus Polanensis, tedy sluha pána z Polanky.
Druhý v pořadí přišel na svět syn Josef (*7.3.1765 - †16.4.1826), můj přímý předek. Ten se koncem srpna 1786 oženil s Marií Annou Ludmilou z rodu Josefa Sýkory z Polanky. V době narození Josefa je již Andreas zapsán jako venator, což v latině znamená hajný, lovec, myslivec.
Třetím dítětem Ondřeje a Kateřiny byl syn, pokřtěný jako Václav Jakub Josef (*26.4.1768 - †30.8.1778). Zemřel po svých 10. narozeninách a pro mé předky to byla asi první rána osudu, ve své době však nikterak výjimečná. V matrice je uvedena adresa Ondřeje a Kateřiny v Polance č. 162. Václavovi byl za kmotra Fabián Gillar, polanecký kaplan a vdova Anna Nelhýbel.

Dalším narozeným Ondřejovým synem byl Tomáš Kajetán (*13.12.1770 - †6.9.1834). Tomáš se v životě, oženil 2x. První manželku, Annu, z rodu Václava Kuči, měl ze Staré Bělé.

Posledním synem z Ondřejova prvního manželství byl Matěj/Mathias (*13.8.1773 - †5.2.1774). Malý Matěj zemřel v nedožitých 6 měsících. Čtyři měsíce nato, skonala i jeho matka Kateřina, první Ondřejova manželka. Zda šlo o následky a komplikace při porodu Matěje si lze jen domýšlet.

Druhá manželka - Veronika, roz. Gelnar

Podruhé se Ondřej oženil zhruba rok po smrti první manželky Kateřiny, 16.5.1775.

Zápis oddání Andrease Fridela a Veroniky Gelnar. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 44/169.

Opět si (ve svých 40 letech) vzal mladou dívku, tentokrát dvacetiletou. Veronika (*20.2.1755 - †10.4.1779) pocházela z rodu sedláka Matěje Gelnara z Polanky č. 16. Ondřej do nového manželství přivedl třináctiletou Marii Helenu, desetiletého Josefa, sedmiletého Vašíka a ani ne pětiletého Tomáše.

26.2.1776, pár dnů po svých 21. narozeninách, porodila Veronika prvního vlastního syna. Dostal jméno, Josef Antonín (*20.2.1776 - †???). O jeho osudu zatím nic nevím.

Na vánoce roku 1777 se Ondřejovi a Veronice narodil ještě další syn, František Štěpán (*25.12.1777 - †27.12.1836), který se později oženil s Rozálií z rodu Najvertů z Polanky.

Před pátým výročím svatby však 24-letá Veronika umírá a Ondřej, otrlý panský myslivec, zůstává podruhé s dětmi sám. Romantickou představou je, že dům č. 162 byl myslivnou kdesi v Polance.

Třetí manželka - Judita, roz. Honěk

O rok a půl později, kdy měl už 45 let, se hajný Ondřej Fridel oženil potřetí. Stalo se tak 22. října 1780.

Zápis oddání Andrease Fridela a Judity Honěk. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 60/177.

Poslední Ondřejovou vyvolenou se stala Judita (*2.10.1752 - †28.3.1832), dcera Jana Hoňka z Polanky. V době svatby měla 28 let a svého manžela Ondřeje přežila. Dala mu dalších 5 dětí:
  • Annu Marii (*21.4.1783 - †???)
  • Jana Václava (*17.8.1785 - †18.1.1820), narozeného ještě v Polance č. 162. Vzal si Apolénu, dceru Josefa Klapůcha z Polanky.
  • Rozálii (*13.11.1787 - †25.11.1829), narozenou už v Polance č. 150, budoucí manželku polaneckého Matěje Fešara.
Jak je vidět, pobyt v přírodě Ondřejovi svědčil. Děti mohl mít děti ještě v 58 letech. Poslední dvě Ondřejovy děti však zemřely v útlém věku
  • Josefa (*8.3.1791 - †1.4.1791)
  • Janu/Johanu (*4.5.1793 - †25.2.1794) 

Venator - panský myslivec

Ondřej Fridel měl romantické povolání - byl myslivec. Název "lovec" (lat. venator) se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala tehdy početná lovecká družina, pro jejíž pobyt na loveckých výpravách se v rozsáhlých lesích stavěly lovecké hrádky.

V roce 1573 vyšlo usnesení českého sněmu, které poprvé obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto aktem v podstatě stala povoláním.


Ilustrační foto.
Chovatelská  hlediska (tzn.  myslivost),  prosazovaly  různé  lovecké  instrukce,  směrnice  a  patenty, např. od Karla VI.  z  roku  1713.  Vzdělávání  myslivců  se  dělo  zpravidla  tříletou výuční  dobou  u  zkušeného  myslivce  (učebního  pána),  zakončenou  slavnostním  "přijetím  v  počet myslivců"  a  předáním  výučního  listu,  tesáku a  lovecké  trubky.  Mohlo se to týkat i mého předka Andrease Fridela? Měl i on doma tyto stavovské indicie? To jsou otázky, které již zůstanou bez definitivní odpovědi.

Ještě během Ondřejova života vydal císař  Josef  II. v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti - všeobecný honební patent. Kromě uvolnění poddaným v robotách, tak došlo na úpravu ochrany polních plodin, pravidla pro náhrady škod způsobených lovem a zvěří, nařízení černou zvěř uzavřít do obor atd.  Právo myslivosti bylo prohlášeno za  právo  státu,  který jej svěřoval.  Vzhledem  k  nedostatku  bezplatné  pracovní  síly  nastal také odklon od chovů velké zvěře a zintenzivnění chovů drobné zvěře. Snižují se stavy jelení zvěře a přibývá zvěře srnčí.

Mezi rokem 1785-1787, v době nástupu platnosti řádu o myslivosti, Ondřej s částí rodiny také opouští myslivnu/hájovnu(?) v Polance č. 162 a stěhuje se do Polanky č. 150.


A co na to mapy?

Podle stabilního katastru mapovaného v tehdy Dolní Polance v roce 1836 jsem se pokusil identifikovat domy č. 162 (vpravo) a č. 150 (vlevo).

Polanka č. 150 a č. 162 na mapě Stabilního katastru 1836. Zdroj: ÚAZK

Podle mapy z 1. vojenského mapování, které probíhalo v Rakousko-Uhersku v letech 1763.1787, tedy za Ondřejova života, mohlo jít o místa, na mapě vyznačená zeleným kolečkem. Zcela vlevo jsou na mapě Klimkovice (Königsberg).

Mapa Horní Polanky z 1. vojenského mapování, za života Andrease Fridela. Zelené kolečko vpravo by mohlo být umístění hájenky(?) na č. 162, vpravo pak Polanka č. 150. Zdroj: http://mapire.eu


Na dnešní mapě můžeme hledat bývalou Polanku č. 162 přibližně tam, kde se nachází mateřská školka. Polanka č. 150 pak byla v místech kolem dnešní ulice Malá, západně od Husova sboru a bývalého zemědělského družstva.

Bývalé lokality, kde asi žil Andreas Fridel na dnešní mapě Polanky. Zdroj: http://mapy.cz

Po Ondřejově smrti - Polanka 162 a Polanka 150

Panský myslivec Ondřej/Andreas Fridel, můj první přímý předek v otcovské linii Friedelů, který prožil svůj život v Polance, zemřel na mrtvici v nedožitých 62 letech, 20. října 1797 v Polance č. 150.

Zápis úmrtí Andrease Fridela v Polance 150. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 341, sign. Bi X 6, fol. 40.
Jeho třetí manželka Judita, zůstala vdovou a už se neprovdala. Zemřela v Polance č. 150, dne 28. 3. 1832. 

V Polance č. 150 bydlel Ondřejův syn František Štěpán Fridel s Rozálií. V době mapování pro Stabilní katastr v roce 1836, František Štěpán zemřel. Měl mimo jiné dceru Annu. Ta se v roce 1823 provdala za Antonína Kůrku z Janovic, který je v mapě Stabilního katastru v roce 1836 zapsán u stavení v Polance č. 150.

Ondřejův prvorozený syn Josef, můj přímý předek se v té době ve 21 letech oženil s Marií Annou Ludmilou, z rodu Josefa Sýkory, v Polance č. 81. Zde se jim v březnu 1787 narodil a po týdnu bohužel i zemřel, jejich první syn, také Josef. Další děti, včetně mého přímého předka Valentina Friedela (*1802 - †1851) se narodily zase v Polance č. 162. Někdy mezi léty 1802-1806 se mí předci přesunuli do Polanky č. 2 a začali obhospodařovat různé kusy polí, včetně jednoho v místě, kterému se dnes říká Na Honculi a je (oproti Polance) na pravém břehu Odry.


11. 11. 2015

11. listopad - Den vzpomínek na válečné veterány

Historie z vlakového vozu

11. listopadu 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u města Compienge podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem. Na západní frontě tak byly ukončeny boje 1. světové války. Signatáři byli vrchní velitel spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý pověřený zástupce Matthias Erzberger.

Historická pohlednice z vlakového vozu. Zdroj: Autour de

Symbolem dne veteránů se stal květ vlčího máku. Proč tomu tak je se dozvíte v článku na webu Ministerstva obrany a Armády ČR zde.



Velké válce a osudu několika předků a příbuzných během ní, jsem se na blogu několikrát věnoval a ještě věnovat budu. Den veteránů je příležitostí si je znovu připomenout.

Vzpomínka na padlé a zraněné předky a příbuzné

V 1. světové válce byl zraněn a stal se invalidou můj praděd Antonín Friedel (*1871 - †1935), rodák z Polanky.

Ve Velké válce, (zatím) neznámo kdy a kde, zahynul můj praděd z Uhřic, Metoděj Rozehnal (*1879 - †1918).

Během 1. světové války padl v polské Stanislawce také první manžel mé prababičky Kristíny, rozené Juroškové, Arnošt Červený (*1888 - †1915) z Horní Bečvy.

Mé manželce Haně zahynul ve Velké válce na italské frontě praděd Ján Tarčák (*1877 - †1917), rodák z Vysoké u Oravské Polhory.

Z příbuzných Friedelů, se společnými polaneckými předky, zahynuli během 1. světové války ještě:
  • Alois Friedel (*1891 - †1918), který padl na italské frontě na Piavě.
  • Josef Friedel (*1882 - †???), o němž nemám doklady, kdy a kde zahynul.
  • Rudolf Friedel (*1889 - †???), o němž také nemám důkazy, kdy a kde padl.
Z příbuzných Rozehnalů z Uhřic bybi oběťmi Velké války kromě praděda Metoděje
  • Štěpán Rozehnal (*1885 - †1916), nezvěstný z ruské fronty, který byl prohlášen za mrtvého.
  • Josef Rozehnal (*1896 - †1915), bratr Štěpána, padl v Lublinu v Haliči na východní frontě.
Po těch osudech, které jsou pro mě neznámé, stále pátrám. Další příbuzenské linie a spřízněné potomky, do jejichž osudů zasáhla Velká válka jsem dosud nezjišťoval.

ČEST JEJICH PAMÁTCE!



Na polích ve Flandrech
John McCrae

Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svojí píseň řvou.

My už však nevstanem a je to možná zdání,
že včera ještě žili jsme a byli milováni.
Teď jenom tiše ležíme
na polích flanderských.
Náš boj však zase jiní převezmou.

Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou
na polích flanderských.