30. 10. 2015

Metoděj Rozehnal - můj padlý praděd z Uhřic

Po příběhu mého praděda Antonína Friedela v přímé mužské rodové linii a představení mých čtyř pradědů, kteří vstoupili do 20. století, mám zde úvodní přehled k příběhu Metoděje Rozehnala. Nemohl jsem jej poznat, stejně tak ani můj táta. Metoděj zahynul ve Velké válce. Byl otcem Františky Rozehnalové, maminky mého táty Zdeňka. Ale postupně...

Rozehnalovi v Uhřicích

V tomto příběhu se dostáváme na Jižní Moravu, do malebné obce Uhřice (okr. Hodonín). Snoubí se zde víno, lesy, nafta, koupání, historie (první zmínka o obci je z roku 1351), zábava, dochovaná kronika... a Rozehnalovi.

Pohled na Uhřice. Zdroj: Wikipedie

Prvním z Rozehnalů, který přišel do Uhřic, byl zřejmě Martin, dítě konce třicetileté války. Oženil se nejprve v Dambořicích v roce 1662 s Annou. Můj praděd Metoděj ovšem pochází z rodové linie, která započala druhým manželstvím Martina s Marinou, se kterou byl vdovec Martin Rozehnal oddán v Uhřicích, roku 1677.

Mužskou linii předků Metoděje Rozehnala najdete na stránce věnované rodu Rozehnalů zde. Pravděpodobně do doby zrušení poddanství v roce 1848 žili Metodějovi předkové v domě č. 19. K tomuto domu je na mapě Stabilního katastru Uhřic, mapovaném v roce  1827, zapsán Metodějův děd Georg (Jiří) Rozehnal. V roce 1833 se v Uhřicích č. 19 narodil i Metodějův otec Jakub. Ovšem Jakubova prvorozená dcera Františka má v roce 1862 zapsáno narození už v Uhřicích č. 27 , stejně jako Metoděj.

Uhřice na mapě tzv. Stabilního katastru. mapováno v r. 1827. Červeně označen dům č. 19, kde žil Metodějův děd, Georg (Jiří) Rozehnal (*kolem 1796 - †1863). Zdroj: Ústřední archiv zeměměřičství a katastru, Praha a MZA Brno.

Detail - Uhřice č.19, Georg Rozehnal (1827). Zdroj: viz. výše.


Metoděj/Method


Method Rozehnal spatřil světlo světa v létě, v pátek 4. července 1879. Rodiče, Jakub Rozehnal a Anežka, z rodu Josefa Hudce, nechali novorozeného syna pokřtít farářem Matyášem Jedličkou o den později, 5. července. Byl zrovna křesťanský svátek bratrů sv. Cyrila a Metoděje, a tak Metoděj dostal jméno po partonu Moravy. Jedna z pověstí o Uhřicích dokonce praví, že dřívější baziliku, která stála na místě dnešního kostela nad vsí, údajně právě Metoděj (*813, Soluň - †885, Morava), již jako arcibiskup vysvětil. Cyrilometodějská tradice je dosud v Uhřicích silně vžitá, byť z vědeckého hlediska postrádá průkazné, písemně doložené prameny.

Zápis o narození Metoděje Rozehnala 4.7.1879.(dopsán je sňatek s Marií Panáčkovou). Zdroj: MZA Brno, Římskokatolická fara Dambořice, matrika N (1847-1883), sign. 5208, fol. 235.

Rodiče si určitě nelámali hlavu původem jména Metoděj (Method). Jen pro zajímavost - jméno je řeckého původu, odvozené od řeckého methodos (česky "metoda"). Znamená způsob zkoumání, poznávání nebo bádání.

Metoděj Rozehnal byl osmým z deseti dětí Jakuba a Anežky. Všechny děti se u Rozehnalů narodily v rozmezí 20 let, od roku 1862 do roku 1882. Jak už to v těch časech bývalo, ne všichni jeho sourozenci přežili útlý věk. Metodějův otec Jakub byl čtvrtláníkem v Uhřicích a pomocných rukou na rolnickou práci bylo vždy zapotřebí.

Rozehnalům se po generace rodila spousta dětí. Metodějův otec Jakub pocházel z 10 dětí, děd Jiří z 8 dětí a praděd Antonín Rozehnal ze 12 dětí. Příroda a podnebí v Uhřicích prostě Rozehnalům svědčily.

Jak malý Method zkoumal a poznával svět v duchu svého jména jako malý chlapec i jako dospělý mladý muž podrobně nedozvíme. Možná byl trpělivý, snad vybíravý. Každopádně se Metoděj oženil až po přelomu století. Po celé 19. století se jeho předkové (otec a děd) ženili v Uhřicích. Metoděj si však vzal o 7 let mladší dívku Marii (Mariannu) ze sousedních Dambořic. Nevěsta byla dcerou Josefa Panáčka, domkaře z Dambořic a Marianny, z rodu Jakuba Kroupy. Svatba se odehrála dle zvyklosti ve vsi nevěsty, v Dambořicích č. 17, ve středu 29. ledna 1908.

Záznam o svatbě Metoděje Rozehnala a Marie Panáček. Zdroj: MZA Brno, Římskokatolická fara Dambořice, matrika O (1861-1909) sign. 5212, fol. 259.

Podle záznamů z matriky měli Metoděj s Marií 4 dcery. Nejstarší, prvorozenou dcerou byla Marie. Narodila se 2.8.1911 a v roce 1935 se vdala do Slezské Ostravy.

Také Metoděj a jeho žena zažili krutý osud rodičů, kterým umírají v útlém věku jejich děti. Druhá dcerka Anežka, která se narodila koncem září 1911, zemřela 13. října téhož roku. Irena, narozená 2.12.1913, zemřela den před Štědrým dnem. K Methodovi a Marii nakonec štědrý nebyl.

Jejich nejmladší dcerou byla Františka, má babička, kterou jsem nikdy nepoznal. Františka se narodila v Uhřicích 31.3.1916. Jí věnuji některý z dalších příběhů. Narodila se 8 let po svatbě, v průběhu Velké války. Na jaře příštího roku to bude 100 let.

Tragická Velká válka

Rovněž do života Metoděje tragicky zasáhla Velká válka. Stejně jako do života několika Friedelů v Polance, do života Arnošta Červeného z Horní Bečvy, do života Jána Tarčáka, praděda mé manželky a do života staticíců dalších. Němou připomínkou tohoto nešťastného příběhu je památník obětem 1. světové války na návsi před školou v Uhřicích, rodné obci Metoděje Rozehnala.

Co je možné z časových souvislostí usuzovat? Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousko-Uhersku zavedena v roce 1868 a týkala se veškeré mužské populace ve věku 19-42 let.

Zkusím zrekonstruovat Metodějův průběh vojenské služby. Byl členem domobrany v letech 1898-1900. Prezenční vojenskou službu si odbyl zřejmě v letech 1901-1903 (pokud byl odveden na první pokus). Pak byl do roku 1910 aktivní "záložák". Od roku 1911 do roku 1912 byl příslušníkem zeměbrany. Od roku 1912 se stal členem domobrany (Landsturmu) 1. výzvy. To byl obvyklý mírový průběh branné povinnosti mužů v Rakousko-Uhersku na počátku nového století.

Nešťastného léta roku 1914 se však zadrhávající kolo života Habsburské monarchie v Evropě zadrhlo definitivně.
  • 28.6.1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este.
  • 4.7.1914 oslavil Metoděj Rozehnal 35. narozeniny
  • 28.7.1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku.
  • 31.7 1914 byl vydán rozkaz ke všeobecné mobilizaci v Rakousko-Uhersku. 
Do války byli povoláni všichni příslušníci domobrany, bojeschopní muži  od 19 do 42 let. Metoděj Rozehnal byl zřejmě povolán mezi vycvičenými domobranci 1. výzvy, kam podle serveru Velká válka, spadali muži ročníků 1876-1881, kteří již byli dříve vyřazeni do zálohy. Tomu odpovídá i výše zmíněná rekonstrukce průběhu Metodějovy vojenské služby. Brzy po mobilizaci tito muži, včetně Metodějě vytáhli na bitevního pole.

Mobilizovaní domobranci z Uhřic byli přidělováni např. ke 3. pěšímu pluku, 25. zeměbraneckému pěšímu pluku nebo 25. domobraneckému pěšímu pluku. Je možné, že Metoděj Rozehnal byl mobilizován k 25. domobraneckému pěšímu pluku. Důkazy pro to mi však (zatím) chybí.

S tragickou nadsázkou by se dalo říci, že Metoděj "dostal válku k 35. narozeninám". Naštěstí o necelé dva roky později, dostal radostnější dárek - dceru Františku.

Z data narození Františky (31.3.1916) usuzuji, že Metoděj buď přijel z vojny domů do Uhřic na dovolenku (někdy v polovině roku 1915) nebo byl až kolem poloviny roku 2015 do války odvelen. Druhá alternativa není příliš pravděpodobná. Zda, kolikrát a kdy naposled se Method dostal z bojů na frontě na dovolenou do Uhřic, není jasné. Každopádně jednou nastal den jeho osudového odjezdu z Uhřic, bez návratu zpět.

Aktualizace 18.3.2016 
Z chronologie na webu http://www.drinov.cz/1-svetova-valka/ vyplývá, že praděd pravděpodobně byl odveden v srpnu 1914 (mobilizace první zálohy do 38 let). Další vlna odvodů byla nařízena v lednu 1916. Pokud by toto byl případ Metoděje, fyzický odjezd "na vojnu" by odehrál těsně před narozením dcery Františky, popř. po jejím narození, vezmu-li v úvahu odklad v odvedení právě z důvodu očekávání potomka.

Tajemství válečného hrobu CZE-6201-13881

V Uhřicích před školou je památník obětem 1. světové války. Centrální evidence válečných hrobů jej eviduje jako válečný hrob č. CZE-6201-13881. Jsou na něm jména tří Rozehnalů. Životní příběh nejstaršího z nich, mého praděda Metoděje jste téměř dočetli.

Rozehnalovi na památníku obětem 1. světové války v Uhřicích. Zdroj: vlastní foto (2014).


U praděda Metoděje Rozehnala důkaz o jeho smrti nemám, kromě vytesaného †1918 v černém mramoru. Doufám, že to ještě není konec příběhu...

Aktualizace 18.3.2016 - viz. článek Kdo je na fotografii? Získal jsem zápis z matriky úmrtí v Uhřicích, kde je Metoděj Rozehnal uveden. Zemřel ve Vídni 17.března 1918. Pořád doufám, že to není konec příběhu.

Velkou výzvou a příkladem v tomto duchu je příběh Václava Šindeláře, po němž jeho vnuk Václav Červený pátral s úspěchem. Zde si můžete stáhnout bohatou dokumentaci z jeho pátrání, kdy se v počátcích "nebylo o co opřít". 

Na závěr cituji úryvek z článku Oběti první světové války na webu obce Rozhraní (okr. Svitavy):

"...Naši vojáci bojující v rakouské armádě a nejen ti, kteří padli, zůstali v jakémsi vzduchoprázdnu. Nejsou ani hrdinové, ani poražení. I když se skoro v každé vesnici po válce postavil pomník na památku padlým, na většině z nich je napsáno „obětem války“. Nebyli považováni za hrdiny, ale za oběti. Většina českých vojáků v rakouské armádě asi pouze bojovala na nesprávné straně, ať už z donucení, nebo z přesvědčení, nebo prostě proto, že dovršili stanoveného věku, byli odvedeni a ocitli se v nesprávný čas na nesprávném místě..".

Literatura:
  • Nedorost, L. Češi v 1. světové válce. 1. díl - Mým národům. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 239 s. ISBN 80-7277-321-6.

Poděkování

Velice děkuji za ochotu, vstřícnost a rychlost milé paní Lence Chalupové, matrikářce z Obecního úřadu Žarošice. Byla to ona, kdo reagoval na mou prosbu ohledně zjištění údoajů o dětech Metoděje a Marie Rozehnalových. Tyto zápisy totiž dle Zákona o matrikách uchovávají místně příslušné matriky úřadů. Pro Uhřice je to právě OU Žarošice. Přístup paní Chalupové pomohl zrychlit mou práci na tomto příspěvku a dalších, které se týkají tajemství válečného hrobu v Uhřicích. Díky moc.


Doplňující články k Josefu Rozehnalovi a Štěpánovi Rozehnalovi:


Další výzvy k dokončení příběhu

Abych mohl doufat, chci svou naději přiživit.
  1. Bylo by hezké získat další podrobnější informace o průběhu vojenské služby Metoděje Rozehnala, po vzoru výše zmíněného příběhu Václava Šindeláře. Pokusím se o to, ale vzhledem ke skartovaným dokumentům je naděje malá až mizivá.
  2. Mohu se také pokusit vyhledat žijící potomky Metodějovy prvorozené dcery Marie (mé neznámé pratety), která se vdala v roce 1935 na Slezské Ostravě za jistého Antonína Hiemera. Byli také kmotry mého táty. Příjmení Hiemer se na Moravě objevuje, mám už i pár dalších podrobností.
Výskyt příjmení Hiemer (stav 7.5.2015). Zdroj: http://www.kdejsme.cz


Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si zpětné vazby od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF