7.9.1848 - Kdo z předků se dočkal zrušení poddanství?

Tento příspěvek se týká významného milníku v dějinách našich předků - přijetí zákona o zrušení poddanství. Stál za ním mladičký poslanec ze slezského Úvalna.

7.9.1848 bylo zrušeno poddanství

Poddanství (nevolnictví) byla povinnost poddaného člověka, kterou měl vůči vrchnosti, státu a církvi. Tato povinnost držitelů usedlostí zahrnovala peněžní ourok, robotu (práci) a odvádění naturálních dávek (většinou obilí).

V Rakouském císařství bylo poddanství zrušeno přijetím zákona dne 7.9.1848. Iniciátorem, propagátorem a navrhovatelem zákona, který se v ten den podařilo prosadit, byl nejmladší poslanec Říšské rady, tehdy 24 letý Hans Kudlich.

Zápis narození Hanse (Johanna) Kudlicha 25.10.1823 v Úvalnu. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1024, sign. Kr XV 4, folio 86.

Narodil se v roce 1823 ve vsi Úvalno (tehdy Lobendorf) u hraniční řeky Opavy, která byla v té době státní hranicí s Pruskem. Hans (Johann) byl nejmladším ze sedmi sourozenců. Studoval na opavském gymnáziu, pak na právnické fakultě ve Vídni. Jeho studia přerušil "revoluční" rok 1848. Při jedné z demonstrací před vídeňským zemským sněmem byl 13.3.1848 pobodán bajonetem. Vrátil se domů léčit, avšak rychle se stal hrdinou. V následných volbách do ústavodárného sněmu byl Hans Kudlich zvolen vůbec nejmladším poslancem. Již 26.7.1848 navrhl úplné zrušení všech poddanských povinností. Dne 7.9.1848 parlament jeho návrh odsouhlasil a zrušil poddanství, roboty i desátky.

Hans Kudlich přispěl ke zrušení nevolnictví více než 14 miliónů sedláků v celé habsburské monarchii. Vypořádání probíhalo zhruba do roku 1851. Více si o tomto vystudovaném filozofovi, právníkovi a lékaři přečtěte např.na webu obce Úvalno, kde je ke stažení i šestistránkový doplňující dokument.

"Nechť říšský sněm prohlásí: Od nynějška se ruší poddanské vztahy včetně všech z toho pramenících práv a povinností, s výhradou definice, zda a jakým způsobem bude poskytnuto odškodnění."

(Hans Kudlich, 28.8.1848 v závěrečné řeči)

V roce 1851 byl Hans Kudlich v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti Královským bavorským soudem, později i ve Vídni. V roce 1953 se oženil a odcestoval do Spojených států amerických.

Hans Kudlich (1823-1917)

Rok 1848 v mém rodokmenu

Kdo byli mí předci a příbuzní, kteří prožívali revoluční rok 1848 a dožili se zrušení poddanství? Kdo se narodil jako první, formálně "svobodný", po přijetí zákona o zrušení poddanství? Na tyto otázky jsem hledal odpovědi v databázi více než 2 700 jmen v My Heritage.

Tady je výčet manželských párů mých přímých předků, které žily v revoluční době roku 1848 a dočkaly se vyhlášení zákona 7.9.1848 (v závorce je rok, v němž byli manželé oddáni). Jsou zde i manželské páry, jež patřily v mém rodokmenu mezi první svobodné sezdané.

• Valentin Friedel a Marianna Pavlík (O 1821)
• Polanka

• Georg Rozehnal (vdovec) (O cca. 1828-29)
• Uhřice

•  Florian Valášek a Kateřina Macík (O 1833)
• Lhota (u Hrabyně)

• Valentin Dluhoš a Marianna Dluhoš (O 1837)
• Polanka

• Franz Krejčíček a Johanna Sýkora (O 1838)
•  Stará Bělá

• Josef Hudec a Cecílie Adamec (O 1840)
• Uhřice

•  Martin Juroška a Barbora Kafka (O 1845)
• Prostřední Bečva

• Jan Tovaryš a Marianna Farek (O 1847)
• Hutisko

•  Jan Křístek a Barbara Balcar (O 1848)
• Krmelín 
• V únoru 1850 se jim narodilo v Krmelíně první dítě, ale v Krmelíně sezdání nebyli. Svatbu se mi doposud nepodařilo najít. Možná se zde skrývá první svatba mých předků po zrušení poddanství.

 ______________________________________________

• Franz Tomis a Barbara Hrdý (O 1852)
• Rakovec

• František Zetocha a Barbora Janíček (O 1854)
• Prostřední Bečva

• Paul Kachtík a Marianna Vaněk (O 1855)
• Liptál/Prostřední Bečva

• Vincenc Holubek a Maria Anna Valášek (O 1859)
• Hlučín

Pokud jde o jednotlivé předky a příbuzné, v mé otcovské rodové linii se jako poslední poddaný narodil Antonín Friedel (*29.5.1843 - †3.4.1875) a prvním "svobodně" narozeným byl jeho syn, také Antonín Friedel (*12.10.1871 - †31.3.1935), můj praděd. 

Z přímých předků mimo mužskou otcovskou linii je poslední narozenou poddanou Anna, roz. Dluhoš (*6.1.1847 - †18.10.1908), manželka výše zmíněného Antonína Friedela (*1843). Shodou okolností šlo o praprababičku, o níž jsem psal v minipříběhu Touha jménem František, který sdílela spolu se svým druhým manželem Františkem Poláškem.

Z dalších příbuzných v mém rodokmenu, se jako poslední před 7.9.1848 narodil chlapec s příjmením Rozehnal, a to 18.8.1848. Paradoxně v matrice nemá zapsáno křestní jméno, ani kmotry. Je tedy možné, že šlo o mrtvorozené dítě.

Narození chlapce u Rozehnalů v Uhřicích 93, dne 18.8.1848. Otec Josef Rozehnal, matka Terezie, roz. Hrdý. Zdroj: MZA Brno, sign. 5298, matrika Uhřice, str. 3/142.

Prvním svobodně narozeným přímým předkem mimo mužskou otcovskou linii byla moje praprababička Marianna, roz. Kroupa, narozená 12.3.1849 v Dambořicích. V roce 1869 se provdala za Josefa Panáčka. 

První svobodně narozený jiným příbuzným v rodokmenu byla Albína, dcera Viktorina Friedela a Matyldy, roz. Neuwirth. Albína se narodila 5.2.1849 v Polance. Bohužel zemřela v roce 1852.

Předků a příbuzných, kteří prožili dobu zrušení poddanství je v mém rodokmenu mnoho - ve Slezsku, na Valašsku a na Moravě. Řada z nich jistě mohla poté svobodně hospodařit na pozemcích, které byly mapovány pro tzv. Stabilní katastr, jak jsem o něm psal v jednom z předchozích příspěvků. Zda, komu a jaké štěstí jim přinesl osvobozující zákon, navržený a prosazený Hansem Kudlichem, to si mohu jen domýšlet.

Tip na výlet

30.8.2015, poslední prázdninovou neděli, jsme se s manželkou do Úvalna, rodiště Hanse Kudlicha vypravili. Původně jsme výlet plánovali na neděli 6.září, ale udělali jsme dobře, že jsme jeli o týden dřív. Bylo skvělé počasí. Rozhledna v Úvalnu nabízí krásný rozhled do širého okolí i mnoho informací o Hansi Kudlichovi.

Na rozhledně Hanse Kudlicha, 30.8.2015. Zdroj: vlastní foto.

Původní rozhledna byla v Úvalnu otevřena 21.9.1913, ještě za života Hanse Kudlicha. Oficiálně měla název "Památník osvobození od roboty - rozhledna Dr. Hanse Kudlicha". V mauzoleu rozhledny je uložena urna s ostatky Hanse Kudlicha a jeho ženy Luisy. Byly zde převezeny 11.10.1925.

Fotografie z naší návštěvy rozhledny si můžete prohlédnout ve fotoalbu zde (Zonerama).

Sbíráte-li turistické vizitky, ta z Kudlichovy rozhledny má č. 1555. Na fotce je spolu se vstupenkou a pohlednicí.

Turistická vizitka, pohlednice a vstupenka na rozhlednu.

Vůbec jsem netušil, jak velké množství je památných míst, upomínajících Hanse Kudlicha. Jak v České republice, tak v Rakousku, Německu i jinde v zahraničí. Mnoho podrobností o nich najdete na webu, který je osvoboditeli sedláků věnovaném - http://www.hans-kudlich.cz.

Dovolil jsem si také napsat poděkování do knihy návštěvníků rozhledny.

Kniha návštěv, 30.8.2015

Hans Kudlich byl mladým, odvážným iniciátorem. Půda pro uvolnění robotyjiž byla částečně připravena josefinskými reformami. Domnívám se, že to ani v nejmenším neubírá z jeho zásluh a studentského nadšení. Jeho život a dílo zasluhují obdiv.

Ti, kdo nepamatují minulost, jsou odsouzeni ji znovu opakovat. 

George Santayana (*1863 - †1952), The Life of Reason (1905)

Za 100 let do dalšího "poddanství"

Hans Kudlich se nedožil vzniku Československa. Zemřel v USA 10.11.1917. Tři dny před jeho smrtí, 7.11.1917 započal v carském Rusku převrat, který nás svými tragickými důsledky, necelých 100 letech od Kudlichovy úspěšné snahy osvobodit sedláky od poddanství, opět do nesvobody uvrhl. Bohužel už nešlo pouze o "robotu, peníze či naturálie". Ve škole jsem se o ruském převratu z roku 1917 učil, že byl Velkou říjnovou socialistickou revolucí, o druhém, československém, v roce 1948, že byl Vítězným únorem. O Hansi Kudlichovi jsem se ve škole neučil nic...

Všichni mi lhali, všichni mi lhali,

blázna si ze mě dělali.

Přede mnou citem se rozplývali, 

za zády se mi vysmáli.

František Gellner (*1881 - †13.9.1914 na Haličské frontě), úryvek - Radosti života (1903)

Doplňující zdroje informací k Hansi Kudlichovi [cit. 2015-09-06]:

• KLADIWA, P., POKLUDOVÁ, A.: Hans Kudlich (1923-1917). Cesta života a mýtu. 1. vyd. Ostravská Univerzita: Ostrava, 2012. 376 s. ISBN 978-80-746-4159-6.

Obal knihy o Hansi Kudlichovi.

• http://www.hans-kudlich.cz
• http://www.uvalno.cz/kudlich/d-1057
• http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/438633
• http://epochaplus.cz/?p=9523