25 guldenů ze závěti

Dnes mám jen krátké zastavení, při všech těch informacích, které zpracovávám z mnoha zdrojů. Má hlava trochu připomíná archiv, byť v jiném duchu, než jsem psal zde. Naštěstí o víkendu jedu do Prahy učit manažery a přispět, aby se z nich stali Masters of Business Administration.

Chcete-li si udělat výlet do Prahy, Česká genealogická a heraldická společnost pořádají v sobotu 30.5.2015 den otevřených dvěří. Informace najdete zde.

Raduň, sobota 23.5.2015

V sobotu po publikování minulého příspěvku, jsme s manželkou skutečně byli v Raduni na zámku. Selfíčko to dokazuje. V létě si to asi zopakujeme, protože pokvete oranžerie. Květy byly k vidění i nyní. Počasí ovšem nebylo zrovna výstavní.

Selfie s manželkou v Raduni, 23.5.2015.

Výlet jsme měli naplánovaný, věděl jsem o zdejší "Mönnichovské stopě", byť pozdnější, než mě v tuto chvíli zajímá. Chtěl jsem vidět i Larisch-Mönnichovský erb. Je ovšem umístěn na jiné prohlídkové trase, než jsme si v sobotu odpoledne koupili. V rámci I. okruhu (jižního) jsme zato viděli nádhernou knihovnu. 

V brožurce o zámku v Raduni se píše, že v roce 1780 "Jan Adam Gruttschreiber ml. zaměnil uvadající raduňský zámek za vsi Jaškovice, Rosochatou a stavovský dům ve Vratislavi se svobodným pánem Janem Václavem Mönnichem na Rychvaldu, Horní Polance, Jistebníku, Studénce, Dubovci, Hašlachu, Lutuni a Záblatí".

Psát o dalších podrobnostech a pozdějším provázání rodu Mönnichů s rodem Larischů bude čas a prostor jindy, protože dědička "paní Tekla" k Polance neodmyslitělně patří. A patří i k Raduni, kterou dostala věnem v roce 1784. Nyní se snažím sledovat stopu Jana Václava z Mönnichu, kmotra mého přímého předka Andrease Fridela. A je to křehké.

Již několikrát zmiňovaný a uvedený zápis u kmotra Andrease Fridela, křtěného 17.11.1735. Zdroj: ZA Opava, archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, snímek 057.

Zemský archiv v Opavě zpřístupnil český překlad dějin rodu Larisch-Mönnichů. Je tam i informace o posledním pořízení Jana Václava z Mönnichu, sepsaném v Polance 23. května 1787. Tento spis jsem měl (mimo jiné) objednán do badatelny na pondělí 25.5.2915, jak zaznělo v úvodním videu v sekci Aktuality. Ve zmíneném překladu je psáno, že pán z Mönnichu uvádí v závěti odkazy blíže jmenovaným správcům, zámeckým kaplanům a podobně.

Opava, pondělí 25.5.2015

S napětím jsem dovětek blíže jmenovaným  spolu s poznámkou a podobně přijel rozšifrovat za dveře Zemského archivu v Opavě. Po Olomoucké badatelně to byly druhé dveře archivu, jimiž jsem prošel. Byla za nimi dlouhá chodba a historie na mě dýchla více, než v Olomouci.

Touto chodbou jsem šel do badatelny Zemského archivu v Opavě. Zdroj: Vlastní foto.

Když jsem dostal spis do ruky, to co jsem hledal bylo jméno "Friedel". A našel jsem! Je opravdu blíže jmenovaný.

Součástí pasáže, kdy zůstavitel Jan Václav z Mönnichu odkazuje různé částky byl v závěru uveden "syn Polanky jménem Joseph Friedel", kterému pán z Mönnichu odkázal 25 guldenů. 

Detail o odkázání 25 guldenů. Zdroj: ZA Opava, NAD I, inv. č. 400, sign. A XIV-14. Pořízeno 23.5.2015.

Nevím, co představoval v tehdejší době 1 gulden. Je za ním složitá historie od 13. století. Do Německa dorazil ve 14. století zlatý florén, vydávaný v italské Florencii. Od slova zlato (= něm. gold) se mu začalo říkat německy goldener a později gulden. Jedna ze složitých cest guldenu vedla až k holandské měně Guldenu, která skončila přijetím umělé měny Euro. Česká cesta guldenu vedla k ¨pojmenování český zlatý (zlaťák).

V pozůstalostních spisech Jana Václava z Mönnichu jsou uvedena jeho aktiva za Polanku ve výši celkem 105 720 guldenů, celková aktiva ze všech panství jsou vyčíslena na 716 230 guldenů. Zlomek z toho zřejmě doputoval i k Josefu Friedelovi (*1765 - †1826). Jako start do života budoucího domkaře v Polance č. 162.

V době sepisování poslední vůle Janem Václavem Mönnichem žili v Polance dva Josefové s příjmením Friedel:

• Josef Friedel, křtěný 7. března 1765, syn panského hajného a lovčího Andrease F., mého předka, kterému byl Jan Václav z Mönnichu za kmotra. V srpnu 1786 se Josef oženil a dva měsíce před sepsáním závěti pána z Mönnichu se mu narodil prvorozený syn Josef. Po týdnu bohužel zemřel.
• Josef Friedel, křtěný 4. ledna 1768, syn zedníka Mathiase (Gottfrieda) F., staršího bratra Andrease F. a zřejmě prvorozeného syna tajuplného panského kočího Mathiase Fridela, prvního příchozího přímého předka do Polanky (měl všech 5P).

Vyvodil jsem si (subjektivní) domněnku, že jde o 22-ti letého Josefa, syna Andrease. Důvod - Andreas (panský hajný, lovčí) i jeho otec Mathias (panský kočí) byli v panských službách. Možná přispěla i zmíněná tragická rodinná událost mladého ženatého potomka kmotřence. Snad měl Josef i svůj díl služby na polaneckém zámku...

Otazníky zůstávají

Zjištění o Mathiasi Fridelovi jako panském kočím, udělalo z výletu do Raduně (a následné návštěvy v opavském archivu) další dílek skládání puzzle souvislostí o příchodu Friedelů do Polanky. Uvědomuji si, že služebník typu kočího nemůže být evidován v Karolínském slezském katastru, protože neobhospodařoval půdu (potvrzeno - v tomto katastru z let 1722-25 žádný Friedel v Horní Polance není). A také - kočí vozili pány z panství na panství, nebyli usedlí. Mathias v Polance nezemřel.

Bude to obtížné další hledání, ale nevzdávám se. NEVER EVER GIVE UP! Splnil jsem poslední z tří výzev, definovaných v závěru příběhu z 8.4.2015.

 

Vůbec nikdy se nevzdávej!

Další výzvy vyvstaly. K těm 50+1 zde. Mezitím nás čekají jiné příběhy.