Našel jsem sám sebe

Chlapi od A do Z - Curriculum Vitae (historický běh života)

Tak jako se klikatí řeka Odra, jejíž oba břehy jsou součástí mého života, tak se klikatě vinou osudy mého rodu a zápisy v matričních knihách narozených. Tady je stručné potvrzení od A do Z,

od Andrease ke Zdeňkovi.

Povodí řeky Odry v ČR. Zdroj: Moravské Karpaty.cz

Mým nejstarším předkem zůstává známy-neznámý Mathias Fridel, poddaný, panský kočí, který se narodil pravděpodobně mezi roky 1690-1710 a v Polance se usadil kolem roku 1734.

Zatím mým prvním doloženým předkem, s datem křtu 17. listopadu 1735, je Andreas. Narodil se už v Polance, která byla v té době součástí Opavského knížectví, rozdrobeného historického Slezska v Habsburské monarchii. Té vládl Karel VI.

Zápis křtu - Andreas Fridel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. č. Bi VI 2, snímek 57.

Další můj předek byl pokřtěn 7. března 1765 jako Joseph. Narodil se v Polance v Opavském knížectví, součásti Habsburské monarchie. Té tehdy vládla rakouská arcivévodkyně Marie Terezie (Maria Theresia Walburga Amalia Christina) a Josef F. byl její poddaný.

Zápis křtu - Josephus Fridl. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. č. Bi VI 3, snímek 27.

Můj  praprapraděd se narodil v Polance č. 2, v rakouském Slezsku, součásti Habsburské monarchie. Byl pokřtěn 14. února 1802, jako Valentinus Joanes/Valentin Johann (Valentin Jan) a byl poddaným rakouského císaře Františka I. Rakouského.

Zápis křtu - Valentinus Joanes Fridel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 336, sign. č. Bi X 1, snímek 45.

Můj prapraděd se narodil 29. května 1843 v Polance č. 2 v rakouském Slezsku, součásti rakouského císařství, jako poddaný rakouského císaře Františka I. Dobrotivého. Prapraděd byl pokřtěn jako Anton.

Zápis narození a křtu - Anton Friedel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 337, sign. č. Bi X 2, snímek 22.

Můj praděd se narodil 12. října 1871 v č. Polance 168, součásti Slezského vévodství v Rakousko-Uhersku. Byl pokřtěn 15. října jako Antonín. Monarchii Rakousko-Uhersko v té době vládl rakouský císař Ferdinand Josef I.

Zápis narození a křtu - Antonín Friedel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 338, sign. č. Bi X 3, snímek 69.

Můj děd se narodil 15. května 1909 v Polance č. 255, součásti Slezského vévodství v Rakousko-Uhersku. Byl pokřtěn 23. května jako Alois. Mocnářem doby byl rakouský císař Karel I.

Zápis narození a křtu - Alois Friedel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 11942, sign. č. Bi X 13, snímek 262.

Můj táta se narodil 10. srpna 1940 v Ostravě - Vítkovicích, součásti Protektorátu Čech a Moravy. Rodiči byl pokřtěn 17. srpna jako Zdeněk Alois. Státním prezidentem nešťastné doby byl Emil Hácha.

Zápis narození a křtu - Zdeněk Alois Friedel. Zdroj: ÚMOb Ostrava-Vítkovice, matrika narozených.

To je doložená mužská linie mých přímých předků.

Našel jsem sám sebe

V pondělí 25.5.2015 mě při cestě do Ostravy napadlo zajít si ve Vítkovicích na matriku a získat kopii zápisu svého narození. A tak se stalo - našel jsem sám sebe. Zápis o narození se ukrývá ve velké rudé matriční knize. Jak příznačné pro tu dobu.

Zápis narození - Libor Friedel. Zdroj: ÚMOb Ostrava-Vítkovice, matrika narozených.

Tak teď už o sobě něco vím. Jmenuji se Libor, narodil jsem se 31. května 1964 v porodnici ZÚNZ (Závodní ústav národního zdraví - nemocnice spadala pod Vítkovické železárny Klementa Gottwalda) v Ostravě - Vítkovicích jako občánek Československé socialistické republiky. Pokřtěn jsem nebyl. Prezidentem v té době byl člen KSČ Antonín Novotný.

Pro zajímavost - Mezi svými přímými předky mám dva, kteří se také narodili nebo byli křtěni 31.května:

• v roce 1786 na Prostřední Bečvě Marina Mikulec, později provdaná za Jiřího Zetochu (prabába mého praděda Josefa Tovaryše (*1892 - †1966))
• v roce 1749 v Polance Jan Dluhoš (praděd mého praděda Antonína Friedela (*1871 - †1935))

A jaká je žhavá současnost v roce 2015?

Platí od 1.6.2015

Jako obvykle - úplně jiná. Žiji ve Zbyslavicích, na území historického Slezska, s výhledem na Beskydy a Moravskou bránu. Obec je součástí okresu Ostrava v Moravskoslezském kraji. Jsem občanem České republiky, která je členem uměle vytvořené Evropské unie. Prezidenty ČR a EU vynechávám.

Mám 300 let historie rodu v zádech a mohu se vydat do života 50+. "Neboť...každý kdo hledá, nalézá..." (Matouš 7:8). Hledám a něco už jsem našel.

Hledat můžete i vy - sami v sobě a v archivech. V úterý 9.6.2015 připravují archivy Mezinárodní den archivů. Rezervujte si čas třeba na výlet do některého z nich. Za pár dnů zde naleznete článek, věnovaný tomuto dni a archivům.

25 guldenů ze závěti

Dnes mám jen krátké zastavení, při všech těch informacích, které zpracovávám z mnoha zdrojů. Má hlava trochu připomíná archiv, byť v jiném duchu, než jsem psal zde. Naštěstí o víkendu jedu do Prahy učit manažery a přispět, aby se z nich stali Masters of Business Administration.

Chcete-li si udělat výlet do Prahy, Česká genealogická a heraldická společnost pořádají v sobotu 30.5.2015 den otevřených dvěří. Informace najdete zde.

Raduň, sobota 23.5.2015

V sobotu po publikování minulého příspěvku, jsme s manželkou skutečně byli v Raduni na zámku. Selfíčko to dokazuje. V létě si to asi zopakujeme, protože pokvete oranžerie. Květy byly k vidění i nyní. Počasí ovšem nebylo zrovna výstavní.

Selfie s manželkou v Raduni, 23.5.2015.

Výlet jsme měli naplánovaný, věděl jsem o zdejší "Mönnichovské stopě", byť pozdnější, než mě v tuto chvíli zajímá. Chtěl jsem vidět i Larisch-Mönnichovský erb. Je ovšem umístěn na jiné prohlídkové trase, než jsme si v sobotu odpoledne koupili. V rámci I. okruhu (jižního) jsme zato viděli nádhernou knihovnu. 

V brožurce o zámku v Raduni se píše, že v roce 1780 "Jan Adam Gruttschreiber ml. zaměnil uvadající raduňský zámek za vsi Jaškovice, Rosochatou a stavovský dům ve Vratislavi se svobodným pánem Janem Václavem Mönnichem na Rychvaldu, Horní Polance, Jistebníku, Studénce, Dubovci, Hašlachu, Lutuni a Záblatí".

Psát o dalších podrobnostech a pozdějším provázání rodu Mönnichů s rodem Larischů bude čas a prostor jindy, protože dědička "paní Tekla" k Polance neodmyslitělně patří. A patří i k Raduni, kterou dostala věnem v roce 1784. Nyní se snažím sledovat stopu Jana Václava z Mönnichu, kmotra mého přímého předka Andrease Fridela. A je to křehké.

Již několikrát zmiňovaný a uvedený zápis u kmotra Andrease Fridela, křtěného 17.11.1735. Zdroj: ZA Opava, archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, snímek 057.

Zemský archiv v Opavě zpřístupnil český překlad dějin rodu Larisch-Mönnichů. Je tam i informace o posledním pořízení Jana Václava z Mönnichu, sepsaném v Polance 23. května 1787. Tento spis jsem měl (mimo jiné) objednán do badatelny na pondělí 25.5.2915, jak zaznělo v úvodním videu v sekci Aktuality. Ve zmíneném překladu je psáno, že pán z Mönnichu uvádí v závěti odkazy blíže jmenovaným správcům, zámeckým kaplanům a podobně.

Opava, pondělí 25.5.2015

S napětím jsem dovětek blíže jmenovaným  spolu s poznámkou a podobně přijel rozšifrovat za dveře Zemského archivu v Opavě. Po Olomoucké badatelně to byly druhé dveře archivu, jimiž jsem prošel. Byla za nimi dlouhá chodba a historie na mě dýchla více, než v Olomouci.

Touto chodbou jsem šel do badatelny Zemského archivu v Opavě. Zdroj: Vlastní foto.

Když jsem dostal spis do ruky, to co jsem hledal bylo jméno "Friedel". A našel jsem! Je opravdu blíže jmenovaný.

Součástí pasáže, kdy zůstavitel Jan Václav z Mönnichu odkazuje různé částky byl v závěru uveden "syn Polanky jménem Joseph Friedel", kterému pán z Mönnichu odkázal 25 guldenů. 

Detail o odkázání 25 guldenů. Zdroj: ZA Opava, NAD I, inv. č. 400, sign. A XIV-14. Pořízeno 23.5.2015.

Nevím, co představoval v tehdejší době 1 gulden. Je za ním složitá historie od 13. století. Do Německa dorazil ve 14. století zlatý florén, vydávaný v italské Florencii. Od slova zlato (= něm. gold) se mu začalo říkat německy goldener a později gulden. Jedna ze složitých cest guldenu vedla až k holandské měně Guldenu, která skončila přijetím umělé měny Euro. Česká cesta guldenu vedla k ¨pojmenování český zlatý (zlaťák).

V pozůstalostních spisech Jana Václava z Mönnichu jsou uvedena jeho aktiva za Polanku ve výši celkem 105 720 guldenů, celková aktiva ze všech panství jsou vyčíslena na 716 230 guldenů. Zlomek z toho zřejmě doputoval i k Josefu Friedelovi (*1765 - †1826). Jako start do života budoucího domkaře v Polance č. 162.

V době sepisování poslední vůle Janem Václavem Mönnichem žili v Polance dva Josefové s příjmením Friedel:

• Josef Friedel, křtěný 7. března 1765, syn panského hajného a lovčího Andrease F., mého předka, kterému byl Jan Václav z Mönnichu za kmotra. V srpnu 1786 se Josef oženil a dva měsíce před sepsáním závěti pána z Mönnichu se mu narodil prvorozený syn Josef. Po týdnu bohužel zemřel.
• Josef Friedel, křtěný 4. ledna 1768, syn zedníka Mathiase (Gottfrieda) F., staršího bratra Andrease F. a zřejmě prvorozeného syna tajuplného panského kočího Mathiase Fridela, prvního příchozího přímého předka do Polanky (měl všech 5P).

Vyvodil jsem si (subjektivní) domněnku, že jde o 22-ti letého Josefa, syna Andrease. Důvod - Andreas (panský hajný, lovčí) i jeho otec Mathias (panský kočí) byli v panských službách. Možná přispěla i zmíněná tragická rodinná událost mladého ženatého potomka kmotřence. Snad měl Josef i svůj díl služby na polaneckém zámku...

Otazníky zůstávají

Zjištění o Mathiasi Fridelovi jako panském kočím, udělalo z výletu do Raduně (a následné návštěvy v opavském archivu) další dílek skládání puzzle souvislostí o příchodu Friedelů do Polanky. Uvědomuji si, že služebník typu kočího nemůže být evidován v Karolínském slezském katastru, protože neobhospodařoval půdu (potvrzeno - v tomto katastru z let 1722-25 žádný Friedel v Horní Polance není). A také - kočí vozili pány z panství na panství, nebyli usedlí. Mathias v Polance nezemřel.

Bude to obtížné další hledání, ale nevzdávám se. NEVER EVER GIVE UP! Splnil jsem poslední z tří výzev, definovaných v závěru příběhu z 8.4.2015.

 

Vůbec nikdy se nevzdávej!

Další výzvy vyvstaly. K těm 50+1 zde. Mezitím nás čekají jiné příběhy.

Sbohem, Jistebníku

Bádání

V závěru článku z 8.4.2015 jsem odhalil záměr dokončit pátrání v matrikách obce Jistebník. Ve čtvrtek 21.5.2015 se tak stalo. Poprvé při svém hledání kořenů jsem navštívil badatelnu archivu. Bádal jsem ve Státním okresním archivu v Olomouci (SOkA Olomouc), který spadá pod Zemský archiv v Opavě. Dokonce jsem k tomu napsal krátkou úvahu na svém blogu 50+. Najdete tam i fotku archivního svazku matrik, které jsem zkoumal. Nejprve jsem byl v badatelně sám, při mém odchodu už tam bádal další návštěvník.

Badatelna SOkA Olomouc. Zdroj: vlastní foto.

Když jsem v rukou držel zažloutlý ruční papír, popsaný před 300 lety, měl jsem rozechvělý pocit. Jistebník (něm. Stiebnig) je sousední vesnice Polanky. Její znak obsahuje klíče a rybu. Symbolicky jsem chtěl ulovit velkou rybu v podobě narození Mathiase Fridela nebo jeho svatby s Annou. Byl by to klíč k příchodu rodu Friedelů do Polanky někdy těsně před rokem 1734. Byla to jedna z mých pracovních hypotéz.

Znak obce Jistebník. Zdroj: Wikipedia

První písemná zmínka o Jistebníku, místu rybničního podnikání, pochází z roku 1373. První matriky jsou k dispozici od pobělohorské doby z roku 1653. Bohužel matriky z kritického období počátku 18. století se dochovaly jen torzovitě, některé v opisech. Zápisy o narození a svatbách, jsou dochované pouze z let 1700, 1702, 1703, 1709, 1710, 1714, 1720, 1721 a od roku 1723. 

Friedelovi a Jistebník

Na počátku 18. století žilo v Jistebníku více rodin Friedelů či Früdelů, včetně páru Thomas Fridel a Margaretha. Těm se např. 20.5.1725 narodily (ještě v Jistebníku) dvojčata Adam a Eva. Další jejich dcerou byla Juliana (*13.2.1731). Její narození je prvním doloženým narozením někoho z Friedelů v Polance. Půlrok předtím, 21.9.1730, jim zemřel syn Adam. To je vůbec první zmínka o příjmení Fridel v polaneckých matrikách. V případě Thomase a Margarethy lze přechod  Jistebníku do Polanky vystopovat. Margaretha zemřela v Polance v roce 1755. Tuto rodovou linii jsem dále nesledoval.

Dalším jistebnickým párem (a mými vzdálennými předky-příbuznými), který měl potomky v Polance byl Mathias Fridel a Marina. Tento Mathias se narodil v Jistebníku kolem roku 1719. S Marinou se v Jistebníku také 4.6.1754 oženil. I jejich prvorozený syn Antonius (Antonín) se narodil (1755) a oženil (1795) v Jistebníku. Zemřel (1837) však už ve Fonovicích č. 23, stejně jako jeho manželka Theresia z rodu Valentina Wilka. Této rodové větvi věnuji některý z dalších příběhů. Stopy totiž vedou i do Olbramic. Manželka a já bydlíme 10 let v sousedních Zbyslavicích a do Olbramic chodila naše dcerka Monička do školky a na 1. stupeň ZŠ, takže je to trochu osobní...

O hledanám manželském páru mých přímých předků - Mathias Fridel a Anna - jsem žádnou zmínku v matrikách nenašel. Teoreticky existuje možnost shody okolností, že všechny zmínky o nich jsou v matrikách zrovna z těch let, které se nedochovaly. To je ovšem vratká teorie.

Ještě jsem učinil pokus přímo v Jistebníku. Nahlédl jsem do indexů matrik narozených a oddaných, které jsou zde od roku 1725. Marně. Můžete se podívat sami.

Jistebník - index narozených, písmeno F, 1725-1769. Zdroj: OÚ Jistebník, index narozených (1725-1949), sign. Bi V 11 (Římskokatolická fara Jistebník, katolická matrika).

Nečekanou informací pro mě bylo, že v současné době už v Jistebníku žádný Friedel nežije, resp. jeden se tam teď přistěhoval. (Podobné to je i ve Velkých Albrechticích). Čest Jistebníku zachraňuje můj táta, který tamní rybníky rád fotí. Nahlédnout na jeho krásné fotky můžete třeba zde.

Zatím tedy "Sbohem, Jistebníku".

Nový příběh je na obzoru

Zkoumáním Jistebníku jsem naplnil dva ze tří záměrů, zveřejněných v závěru článku z 8.4.2015. Byl jsem však v Jistebníku autem a ne na kole. Zbývá ještě bod, týkající se rodu pánů z Mönnichu.

Moje hypotéza vychází z úvahy, že Mathias Fridel sloužil pánům z Mönnichu. Mezi majitele obce Jistebník patřili v době, která mě zajímá, Želečtí z Počenic a posléze Larisch-Mönnichové. Oba rody byly s Mönnichy spřízněny. A z historie Polanky je známo, že na počátku 18. století získali Horní Polanku Mönnichové, kteří založili osady Václavovice, Fonovice a Janová.

Zkusil jsem se zahloubat do zápisu o úmrtí Anny, manželky mého tajuplného předka Mathiase. Předtím jsem to neudělal, spokojil jsem se s datem 29.10.1771. 

Detail zápisu o úmrtí Anny Fridel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, folio 240.

Je zde napsáno, že ve věku 77 let zemřela "Anna Uxor Mathias Fridel quondam aurige Perillustr Dominum polanense".

Můj osobní komplikovaný překlad přes Google a francouzsko-latinsko-anglické slovníky zní:

Anna, manželka Mathiase Fridela bývalého vozataje Ctěného Pána Polanky

WOW!!! JUPÍ!!! Správný genealog se nemůže spokojit jen s datem. Musí hned luštit i další podrobnosti a detaily.

Možná proto měl Mathias za kmotry svých prvních dvou synů v Polance pány z Mönnichu! Nejprve to byl Gottfried z Mönnichu (kmotr Mathiase Gottfrieda Fridela, křtěného 24.3.1734 v Polance) a pak Jan Václav z Mönnichu (kmotr Andrease Fridela, mého přímého předka, křtěného 17.11.1735 v Polance). On je vozil v kočáru = cestoval. Nevím odkud a kam, avšak stopu mám. Poodhaluje ji historie zámku v Polance - Gottfried Alexander z Mönnichu byl manželem Marie Heleny Kláry Želecké z Počenic. Polanku získali v roce 1719... 

Téma se rýsuje  - MÖNNICHOVÉ. 

A místa? Wróclaw (Polsko), Maniów Wielki (Polsko), Opava, Rychvald, Raduň, Studénka, Hažlach (Polsko), Záblatí (nyní část Bohumína)... A samozřejmě Polanka a Jistebník.

Proč? Je zde totiž ještě jméno Kašpar Alexandr z Mönnichu, kníže a zemský stav Slezského vévodství. Mám o něm zmínku k roku 1684 z almanachu Slezské šlechty.

Tak někdy příště... (Za chvíli jedeme s manželkou na výlet do Raduně na zámek.)

Mé kořeny - dar od Boha

Mathias, Matyáš, Matěj... to jméno mě provází od počátků bádání, když jsem objevil v matrice pro Polanku jméno Mathias Fridel. Jméno zatím neznámého předka, který přišel do Polanky a roku 1734 se mu zde narodil syn Mathias Godefried a o rok později syn Andreas.

Narození Mathiase Godefrieda, syna Mathiase Fridela, 24.3.1734. Zdroj: MZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, fol. 100.

Obdobou německého Mathias je archaické Matyáš, jehož dnešní českou podobou je jméno Matěj. Všechny varianty jména pocházejí ze stejného základu, původního hebrejského jména Matitja nebo Matitjahu. Matyth Jah(u) znamená dar Boží, dar od Boha, Hospodinův dar. Lze jej se stejným smyslem použít i u jména Božidar nebo Theodor. Z původního Matitjahu je odvozeno také jméno Matthaios - Matouš.

Slezsko-moravský kraj

Mathias Fridel žil v německém prostředí, zřejmě ve službách majitele Polanky, hraběte Alexandra Gottfrieda z Mönnichu (1671-1737) a později Jana Václava z Mönnichu. Známo je mi 6 dětí, které Mathias měl, a které se narodily v Polance.

Polanka, ves na levém břehu řeky Odry historicky patřila ke Slezsku. Pro Slezsko to byla neklidná doba. V roce 1740 nastoupila na habsburský trůn Marie Terezie (1717-1780). Ihned po nástupu k moci musela svést s pruským králem Fridrichem II Velikým (1712-1786) válku o rakouské dědictví, jehož součástí bylo Slezsko. Koncem roku 1740 začal Fridrich II Slezsko obsazovat a proběhly dvě slezské války. Marie Terezie nakonec udržela pouze část území, kterému se začalo říkat české Slezsko. Bylo to převážně území Opavska (bez Hlučínska, které připadlo Prusku).

Slezsko v rámci České koruny. Stav v roce 1742. Zdroj: Wikipedia.

České Slezsko znázorněné na soudobé mapě. Zdroj: Opavské Slezsko.

Tutéž dobu, o 40 km vzdušnou čarou jižněji, prožíval i jiný Matěj. Měl příjmí Tovaryš. Na Matěje byl pokřten 18. února 1714 v Dolní Bečvě. V matrice je zapsán jako Mathias Towarysch. Matkou byla Dorota Towaryschowa, otec není znám. Svátek svatého Matěje se slavil 24. února, kdoví, zda Dorotčin syn nedostal jméno právě po něm.

Narození Mathiase, syna Doroty Towaryschowe, 18.2.1714. Zdroj: MZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1.

Matěj Tovaryš koupil v roce 1744 chaloupku na Hutisku. V roce 1755 je uváděn jako tkadlec. Žil v kraji sklářských hutí, pasek, Valachů a řeky Bečvy. Dvakráte se oženil a zplodil celkem 11 dětí.

Oba Matějové byli součástí svého vlastního světa - slezského a moravsko-vlašského. Když se narodili, netušili, že za 300 let svět ovládne Facebook, autem se bude možné z Polanky do Hutiska dostat za hodinu, a Polanka bude součástí Ostravy v Moravskoslezském kraji, zatímco Hutisko bude součástí obce Hutisko-Solanec ve Zlínském kraji.

7+1 generace

Život Matějů se zračil v životech jejich synů - Andrease (Ondřeje) v Polance a Martina v Hutisku. Pak přišli synové synů. Tak to šlo po sedm generací dál a dál.

V roce 1940 se Aloisovi, rodákovi z Polanky, přímému potomku Mathiase Fridela, narodil v Ostravě prvorozený syn Zdeněk.

Roku 1944, také v Ostravě, se Jindřichu, rodákovi z Horní Bečvy, přímému potomku Matěje Tovaryše,  narodila dcera Jindřiška.

Zdeněk a Jindřiška v roce 1962 spojili své rody v manželský svazek. O dva roky později začala krev obou rodů kolovat v mých žilách.

Příběh dvou Matějů-Mathiasů je zatím horizontem mých doložených kořenů. Je to příběh, který začal dvěma stejnými jmény a různými osudy, vzdálenými 40 km, před 300 lety.

Odra a Bečva

Řeka vytváří své povodí z říček, potůčků a bystřin, které se do ní vlévají. Rodinné prameny stovek mužů s příjmením Friedel/Friedl/Frýdel..., Tovaryš a žen s různými příjmeními vedou ke dvěma Matějům z první poloviny 18. století. Každý z nich má své "povodí". V genealogii se tomu říká rozrod. Je výsledkem zkoumání, do něhož se zahrnují všichni potomci výchozí osoby (výchozího manželského páru). Není to hlavní předmět mého bádání. Pokud bych jej chtěl vzít v úvahu, mám v tuto chvíli zaznamenáno 147 přímých potomků Mathiase Friedla z Polanky a 64 přímých potomků Matěje Tovaryše z Dolní Bečvy a Hutiska. To je část jejich pomyslného "povodí".

Budeme-li analogii povodí sledovat reálně, je příběh dvou Matějů také příběhem dvou řek - Odry a Bečvy. Rody Friedelů a Tovaryšů se spojily, Odra a Bečva se nespojí, vody každé z nich tečou do jiného moře. Málo známou připomínku tohoto jevu najdete v obci Vysoká (součást městysu Hustopeče nad Bečvou). Na návsi je tam kaple sv. Anny, která symbolizuje rozvodí obou dvou řek. Z jedné strany střechy kaple stéká voda do úmoří Baltského moře (Odra), z druhé strany střechy do úmoří Černého moře (Bečva-Morava-Dunaj). Známějším symbolem evropského rozvodí je spíše monument u silnice I/48 z Bělotína do Hranic na Moravě.

Kaple sv. Anny na návsi obce Vysoká, Hustopeče nad Bečvou.

Odra a Bečva jsou moravsko-slezské řeky. Mathias/Matyáš/Matěj je "dar od Boha", za který děkuji. Voda těchto řek zavlažuje mé kořeny.
 

Kdo hledá, najde. Našli jste i vy?

Vzpomínáte si na článek Najděte si Sigmundu Freuda z 3.5.2015? Zkusili jste si jej podle ukázky najít? A vyzkoušeli jste i malou výzvu - vyhledat záznam o narození Albína Poláška nebo Františka Palackého? 

Pokud jsou odpovědi "ano" a byli jste úspěšní, jaký je to pocit?  ...

Ve svém chytrém mobilu mám v komunikaci s bankou nastaveno, že vždy, když přijdou na účet nějaké peníze, dostanu textovku, která se mi ohlašuje speciálním cinknutím. Najdu-li někoho z předků nebo příbuzných v matrice nebo jiné archivní listině, tak se z mobilu neozve nic. Z mého nitra se však ozve malé   

JUPÍ! 

nebo velké  

JUPÍ! 

V závislosti na tom, jak dlouho jsem daný údaj hledal nebo jak blízko je mému srdci. Mám dobrý pocit, někdy vítězný a triumfální. Hledání kořenů není emočně neutrální práce.

11.5.2015 se na iDNES objevil rozhovor s genealožkou Lenkou Peremskou (upozornění je i v Aktualitách). I ona potvrzuje, že vnímá za zápisy z matrik víc, než jen informace. Jiný pocit asi zažívá člověk, který pracuje na rodokmenu klienta, jiný, když hledá své vlastní předky a jiný, pokud hledá (a třeba sbírá) údaje o slavných a známých osobnostech. To byl případ mé výzvy pro vás. Šlo o známé osobnosti narozené na území dnešního Moravskoslezského kraje.

Pokud jste v hledání uspěli, mám pro vás kontrolu. Kliknutím na jméno a příjmení si stáhněte soubory pro:

• Sigmunda Freuda (*6.5.1856, Příbor)
• Františka Palackého (*14.6.1798, Hodslavice)
• Albína Poláška (*14.2.1879, Frenštát pod Radhoštěm)

Soubory jsou komprimovány do formátu ZIP a uvnitř najdete: 

• informaci o matrice, kde se příslušný zápis nachází (jsou tam uvedeny údaje pro referenci), 
• obrázek celé dvojstrany z matriční knihy, kde se zápis nalézá (folio) a
• výřez se zápisem o narození dané osobnosti

A co s tím dál?

Od zápisu v matrice k výletu za poznáním

Ve svých 12 důvodech pro hledání kořenů jsem napsal (č. 8), že místa předků se mohou stát cíli výletů s rodinou nebo přáteli. Totéž platí i pro místa tří vyhledaných slavných rodáků.

Rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře.

V Příboře můžete navštívit rodný dům Sigmunda Freuda (foto) a pak přejet 16 km do Frenštátu pod Radhoštěm a na tamní radnici si prohlédnout unikátní sochu Radegasta. Při pěkném počasí a přejezdu dalších 7 km z Frenštátu do Trojanovic (restaurace Ráztoka) se lze vyvézt lanovkou na Pustevny a udělat si procházku k Radegastu a na Radhošť sousoší sv. Cyrila a Metoděje (foto). To jsou u nás nejslavnější díla Albína Poláška. 

Radhošť - Sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška.

Alternativně se můžete z Frenštátu vydat do Hodslavic (21 km) a tam navštívit rodný dům a památnk Františka Palackého (foto).

Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích.

Spojíte kulturu, historii, vzdělávání, (pěší, cyklo- nebo auto-) turistiku, sběratelství (já sbírám turistické vizitky), gurmánské zážitky apod.. A poznáte, kam po zápisu do matriky vedl postupně osud naše hrdiny dál. 

Zápisem do matriky totiž vše formálně začíná. Pro někoho je to jen inkoust na papíře. Já to vnímám tak, že jsme si v tu chvíli všichni rovni a máme otevřené dveře pro využití našeho potenciálu. Pak se před námi otevře naše Cesta a křižovatky...

Stalo se tak i v případě T.G.M., jehož zápisem z matriky narozených v Hodoníně (pro zpestření) končím tento příspěvek.

Zápis o narození "Thomase Johanna Masarika" (Tomáše Jana Masaryka) - 7.3.1850. Zdroj: MZA Brno, matrika N (1838-1858) Hodonín, sign. 5306, fol. 305 (on-line s. 155/312).

Tak šťastnou cestu!

PS.

Když už byla zmínka o sv. Metoději, tak již brzy zde bude i příběh mého pradědy Metoděje...

Maminkám a matkám rodů

MATKA, máma, maminka, máti, maměnka, matička... Slovo, a především ženy, které jej představují, patří do mého SRDCE (a srdce každého z nás) nejhlouběji. Je den, kdy se před matkami a mateřstvím s úctou, respektem a pokorou skláníme a vzdáváme jim poctu - Den matek. Podle různých tradic se tento den liší. Od roku 1923 je součástí naší tradice (po vzoru USA), připomínat si tento den druhou květnovou neděli. V letošním roce je to dnes, 10. května 2015.

Matky jsou větší, než my, jejich synové a dcery. Chceme-li uctít ty největší, můžeme vzdát hold Matce Zemi, bohyni Matce, Velké Matce či Bohyni. Podle mysticko-spirituálního pojetí a víry každého z nás. Bez matky bychom nebyli zrozeni, bez mateřské péče bychom nepřežili. 

V našich obyčejných, pozemských životech jsou to naše mámy, kterým chceme poděkovat - pro mě Jindřiška, pro mou ženu Hanku Dáša.

Díky za vaši lásku, laskavost, péči, moudrost, obětavost, úsměv, pláč, rady... 

Díky za všechno. Díky za vaše SRDCE.

Tvořím rodopisný blog, a tak bych se rád poklonil i matkám svého rodu, těm známým i neznámým. Dosud jsem o nich nepsal. Vzpomínám i na matky z jiných rodů ve svém rodokmenu. Před všemi se skláním v tiché vzpomínce.

Františka Friedlová

První matkou v mužské linii mého rodu je babička Františka.

Františka Friedlová, roz. Rozehnalová (nedatováno). Zdroj: Archiv autora.

• Františka, roz. Rozehnal (*31.3.1916, Uhřice - †10.5.1944, Ostrava)

Shodou okolností je to dnes 71 let, co matka mého táty tragicky zahynula pod koly tramvaje v Ostravě-Vítkovicích. Zůstává pro mě tajemná, nepoznaná, vnímaná prostřednictvím obrázku na fotografii.

Zápis o úmrtí babičky Františky. Zdroj: ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz. ŘK matriční kniha úmrtí, sv. 17, 18, roč. 1944, str. 368, p.č.203.

Mateřskou péči a lásku po smrti Františky dala jejím synům Zdeňkovi (můj táta) a Rosťovi nová maminka Ludmila, roz. Vašková (*30.8.1907 - †1.4.1986). Tu jsem poznal.

Matky minulých století

V mužské linii mého rodu jsou matky, které se narodily v Polance, do Polanky se vdaly nebo v Polance alespoň krátce žily.

• Marie (*27.5.1874, Krmelín - †15.11.1943, Moravská Ostrava), z rodu Aloise Krejčíčka, manželka mého pradědy Antonína F.

• Anna (*6.1.1847, Polanka - †8.10.1908, Výškovice), z rodu Valentina Dluhoše, manželka Antonína F., po jeho smrti provdaná za Františka Poláška.

• Marianna (*7.4.1803, Vřesina - †24.10.1854, Polanka), z rodu Josefa Pavlíka, manželka Valentina F.

• Marie Anna Ludmila (*16.9.1767, Polanka - †po r. 1816, ???), z rodu Josefa Sýkory, manželka Josefa F.

• Kateřina (*28.2.1744, Polanka - †28.6.1774, Polanka), z rodu Josefa Kubicy, manželka Andrease/Ondřeje F. Ten měl pak ještě dvě manželky, které vychovávaly jeho děti. Byly jimi

• Veronika (*20.2.1755, Polanka - †10.4.1779, Polanka), z rodu Matěje Gellnara.

• Judita (*2.10.1752, Polanka - †28.3.1832, Polanka), z rodu Jana Hoňka.

• Anna (*kolem 1696,??? - †29.10.1771, Polanka), manželka Matěje (Mathiase) F., který přišel jako první zástupce rodu Friedelů do Polanky.

Ke kořenům - EVA a matky matek

Zatím nejstarší ženou-matkou, u níž mám alespoň jedno ověřené datum, je v mém celkovém rodokmenu 

• Marina (*kolem r. 1666, ??? - †27.2.1736, Smolkov (dnes součást Háje v Slezsku)), manželka Jakuba Kurky. Je součástí mateřské linie mého praděda Františka Tomise.

I přelom 17. a 18. století je však minulost poměrně nedávná.

Což se vydat za pramatkou o desítky tisíc let zpět? Výzkumy mitochondriální genetiky naznačují, že pro evropskou populaci existovalo sedm klanů (jiní vědci uvádí 10-12), v nichž žily naše pramatky, mnoho tisíc let před naším letopočtem.

Obal knihy - Sykes, B.: Sedm dcer Eviných - pramatky Evropanů. Paseka, Praha, 2004. 245 s. ISBN 80-7185-619-3.

Sedm dcer, která se spojují u "mitochondriální Evy". Ve knize Sedm dcer Eviných (je bohužel rozebraná) to poutavě popisuje Bryan Sykes, a to včetně sedmi poutavých příběhů symbolických matek s těmito jmény:

• Uršula - Řecko, před 45 000 lety
• Xénie - Kavkaz, před 25 000 lety
• Helena - Francie, před 20 000 lety, v Evropě nejpočetněji zastoupená svými potomky
• Velda - Španělsko, před 17 000 lety
• Tara - Toskánsko (Itálie) před 17 000 lety
• Kateřina - Benátky (Itálie), před 12 000 lety
• Jasmína - Sýrie, před 10 000 lety

Místa života klanů 7 dcer Evinných. Zdroj: http://www.genomia.cz/cz/humans/genealogy/

Prostřednictvím genetické genealogie a testů DNA je možné poznat svou "pramatku Evu" nebo "praotce Adama", kteří žili asi před 80 000 let. Pro inspiraci uvádím několik odkazů, jejichž prostřednicvím si můžete vybrat a DNA test objednat.

• http://www.genetickagenealogie.cz/
• http://dnatest.cz/cz/24_geneticke_urceni_puvodu/cz_genealogy.asp
• http://www.genomia.cz/cz/humans/genealogy/

O svém testu DNA někdy napíšu.

Teď patří den a poděkování našim matkám.

12 důvodů pro hledání kořenů

(Aktualizováno 3.6.2018)

Tento článek byl v upraveném znění publikován v Genealogických a heraldických listech 3/2015 (s. 116-118), které vydáví Česká genealogická a heraldická společnost v Praze.

Obálka zmíněného časopisu ČGHSP

Génos + Logos

Genealogie je věda zkoumající stav dvou souvisejících jevů nebo faktů, a také věda o rodové posloupnosti či rodokmen, rodopis.

Slovo genealogie vychází ze spojení řeckých výrazů génos (rod) a logos (sbírat, shromažďovat, smysl, důvod...).

Ottův slovník naučný (díl XX1, s. 880, 1904) popisuje rodopis takto:

"Rodopis čili genealogie, v nejširším smysle nauka o vývodě jakýchkoli věcí, obyčejně však pomocná věda dějezpytná, která vyličuje posloupnost, vývoj a příbuzenství jednotlivých rodin a to z té příčiny, aby se tím vysvětlil vliv jednotlivcův aneb celých rodin na některé záležitosti působící nebo jisté právní poměry..."

Jan Otto, český knihkupec a nakladatel, vydavatel slavné encyklopedie.

PROČ?

Nepovažuji se za geneologa (profesí jsem lektor, kouč a konzultant). Ostatně, Česká genealogická a heraldická (jsem členem) společnost považuje soukromý zájem v oblasti genealogie za rodopis. S genealogií, rodopisem, historií a svými kořeny nyní přicházím více do styku. Hledání předků je pro mě smysluplným a romantickým dobrodružstvím. Chci se s vámi podělit o své osobní důvody, PROČ mě dobrodružství, s jehož střípky se seznamujete na tomto blogu, přitahuje a baví.

PROTOŽE...

Těch důvodů jsem si uvědomil celkem 12. Nemají žádné priority a pořadí důležitosti.

1. Vědomí vlastních kořenů mi poskytuje oporu pro vizi.

• Myslím si, že pro řadu věcí a výzev, které stojí před každým z nás, je prospěšné vědomí a vnímání mnoha osob a událostí, které stojí za každým z nás a umožnily naší existenci. Poodhalení této roušky tajemné minulosti dodává energii k tomu, abychom se mohli odrazit k budoucnosti, tu můžeme utvářet a měnit. Skrývá se v tom i léčení, vyplývající z přijetí minulosti, ať byla jakákoliv, protože tu naopak změnit nelze.

2. Práce s archivními zdroji a rodokmenem mi pomáhá tříbit úsudek a logické myšlení.

• Mnohé v pátrání po předcích lze odvodit z různých souvislostí, a pak ověřit v zápisech a listinách. Neplatí to ve všech případech, avšak zažil jsem řadu situací, kdy mě logický úsudek posunul vpřed. Na druhé straně, přehlédnete-li základní logiku, jako já v příběhu dvou Aloisů, narozených 4 dny po sobě, část práce může být zmarněna.

3. Vytváření příběhů předků probouzí mou fantazii a povzbuzuje tvůrčí představivost.

• U mě to funguje od počátku a jsem za to vděčný. Rád bych fantazii a představivost probudil i ve vás. Je to předmětem mých úvah nad tím, co jsem nazval genea-koučink. Co se lze z příběhů naučit pro náš současný život? Jaké charakterové rysy prokazovali naši předkové svými životními příběhy? Zda fantazii a představivost dokáži přenést do příběhů, to můžete posoudit jedině vy - čtenáři.

4. Sdílení prostřednictvím blogu přispívá ke zlepšování slohu a vědomí krásy českého jazyka.

• Baví mě učit se formulovat věty a příběhy a potýkat se se slohem. Úsměvné jsou občas překlepy, které po mě kontroluje manželka Hanka. Jsou kouzlem nechtěného. Např. když místo německy psaného "Pohlanka" (Polanka) napíšu "Pohanka". "Valach" je něco jiného než "Vlach". Každý z nás byl "zrozený", ale ne každý byl "urozený", "zrzený", "uzený". A což teprve, když místo "zplozen" bezděky napíšete "zpocen". V tom má pro mě čeština zvláštní kouzlo.

5. Při utváření a zpracování příběhů se mi otevírají souvislosti a mohu se mnohému naučit o historii.

• Objevil jsem například, že jeden z mých přímých předků, jistý Bernard Král, byl vojákem ve službách generála Laudona. V tu chvíli pro mě odrhovačka "generál Laudon jede přes vesnici" a postava Ernsta Gideona von Laudona dostala v mnohém jiný rozměr. Hodně se také učím o 1. světové válce, Slezsku apod. O tématech, která dosud šla jaksi kolem mne. Chyběl jim kontext. Snaha alespoň částečně porozumět životu předků, takový kontext poskytuje.

Expozice generála Laudona v Novém Jičíně. Zdroj: http://www.expozicelaudon.cz/

6. Najít určité datum či podrobnost je pro mě výzva.

• Hledání mě přimělo k větší trpělivosti a systematičtějšímu pojetí práce. Výzvou pro mě bylo nalezení data úmrtí mého praděda Antonína Friedela. Pokračující výzvou je zjišťování, kdy a kde padl ve Velké válce praděd Metoděj Rozehnal, odkud přišli Friedelovi (mí přímí předci) do Polanky apod. Různorodé výzvy se nachází v jakémkoli rodopisu.

7. Lépe mohu porozumět práci archivářů a matričních pracovníků.

• Digitalizace archiválií je kouzlo, které dává nový smysl práci archivářů. Zájem o rodopisnou práci je velký, archiváři vidí využití výsledků své práce jak ze strany profesionálních badatelů a vědecké komunity, tak i ze strany amatérů jako já. Záleží ovšem i na štěstí. Východočeský archiv v Zámrsku není zdaleka tak digitalizován, jako Zemský archiv v Opavě. Chtěl jsem příspěvek oživit kromě portrétu i o záznam narození nakladatele Jana Otta, ale matrika z Přibyslavi, kde se narodil, je dostupná pouze v badatelně archivu v Zámrsku. Při kontaktu s pracovníky matrik na úřadech také vnímám, koho práce baví (drtivou většinu) a pro koho je to pouhá "úředničina". 

8. Mohu poznat nová místa, spojená s historií rodu.

• Míst k poznání je požehnaně. Mohou být cílem výletů pro dospělé i děti. Města a obce, muzea, hrady a zámky. I hřbitovy. Nemusí jít vždy jen o rodopis. Zjistil jsem, že existoval světec sv. Liborius a v neděli 19.7.2015 jsem se vypravil na pouť do Jesence. Zde je příběh na blogu.

9. Předkové jsou v systemice "větší" než my, a proto mohu prožívat vděčnost za vlastní existenci.

• O systemickém pohledu na předky jsem psal zde. Zejména při práci na vývodu předků zjistíme, kdo všechno "může za to", že jsme na tomto světě. Přitom stačí jen pár generací. V tomto duchu považuji za pravdivý citát amerického spisovatele se španělskými kořeny, George Santayany - "Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat."

10. V různých ohledech se lze stále něčemu novému učit.

• Kupříkladu - práce s Internetem, pravopis, latinu, němčinu, staré styly písma, historie, zeměpis, fotografování, filmování, skenování, hledání v mapách, komunikace s úřady... Pro mě je to i práce s blogem a systémy pro tvorbu blogu, sociální sítě apod. Na druhé straně chápu, že když se někdo rád "vrtá" v autech a pořád něco opravuje a kutí, tak práce s knihami a archivními pomůckami pro něj nebude to pravé ořechové.

11. Vždy je něco, co může udivit a překvapit.

• Díky propojení v sítí MyHeritage jsem zjistil, že potomci z mého rodokmenu žijí v Německu, Polsku, USA apod. Překvapivou domněnkou, která možná skrývá překvapení, může být příchod rodu Friedelů z polské (slezské) Wroclawi. Nepříjemným překvapením jsou chybějící matriky i opisy (např. v Uhřicích, Dambořicích či Jistebníku). Je to vzrušující a radostné, ale i smutné.

12. Čas hraje s vámi.

• Digitalizace archivů postupuje. To, co je možné nyní, bylo před 5 lety daleko komplikovanější a časově náročnější. Technologický pokrok (Internet. e-maily, skenování, digitální fotografie...) hraje v náš prospěch. To přináší chronologický běh času. Otázkou zůstává u toho KDY JE TEN SPRÁVNÝ OKAMŽIK ZAČÍT? Nikdy není pozdě. Třeba na vás za rohem číhá Kairos.

Chronos a Kairos

Už jste slyšeli o starořeckém dvojím pojetí času - chronos a kairos?

Chronos je chronologické, postupné plynutí času, které můžeme měřit hodinami. 

• Pro ženy - když vařím brambory, nastavím si minutovník na 18 minut od doby, kdy voda začne vařit. 
• Pro muže - jezdím přes léto autem na letních pneumatikách.

Kairos lze chápat jako správný/příhodný okamžik. Okamžik, který lze propásnout (a pak toho litovat). Čas, kdy z každého okamžiku uděláte příležitost.

• Pro ženy - propásnete-li správný okamžik, brambory jsou buď převažené nebo nedovařené (a špagety už nebudou al dante). Manželka do brambor píchne vidličkou a pozná, zda je ten správný moment je odstavit z plotny. Já musím počkat na pípání minutovníku.
• Pro muže - kairos nastal, když jsem chtěl přezout na letní gumy a známý, který to měl udělat (já se v autech nevrtám), mi je přivezl pneumatiky zpět, protože už byly "šrot". Nastal správný okamžik koupit nové letní pneu.

Kairos - řecký bůh příhodného času. Zdroj: Museo di Antichitá di Torino, Itálie.

Rodopisná práce zaznamenává průběh toku času (chronos, který již uběhl). Kdy se kdo narodil, oženil/vdal a zemřel. Z této chronologie se snažím domyslet a dotvořit příběh. Je to rekonstrukce chronos času. O tom, kdy pro mě nastal kairos - správný moment se rodokmenem začít zabývat - jsem už příspěvek. napsal.

Chronos je zaznamenán v matrikách, pozemkových knihách a dalších datovaných archivních pramenech. Rodopisný kairos, okamžik inspirace, který se vám snaží napovědět, že je dobré poznat své předky, k mnohým nemusí dolehnout. Minule jsem napsal příspěvek s experimentem k vyzkoušení. Zkuste tedy, zda kairos neklepe na dveře.

A pokud ano, tak mu OTEVŘETE!

Najděte si Sigmunda Freuda. A ještě...

Žádný strach. Nečeká vás psychoanalýza. Co si tak dnes zkusit malé pátrání na vlastní pěst? Provedu vás kroky k nalezaní zápisu o narození Sigmunda Freuda, zakladatele psychoanalýzy. Paralelně si zkuste projít touto cestou a na závěr přijmout úkol pro samostatnou práci. Mým cílem není vás učit genealogii, ale inspirovat vás k tomu, abyste si zkusili, jaké to je vyhledat nějaký zápis v archivní matrice.

Sigmund Freud. Zdroj: Wikupedia.

Východisko č. 1

Co víte o Sigmundu Freudovi? Dostatečnou výchozí nápovědou je Wikipedie. Napoví vám, že se narodil 6. května 1856 v moravském městě Příbor. Znát pouze datum a místo narození je však málo. Jeho původním rodným jménem je Sigismund Šlomo Freud a jeho otec se jmenoval Jákob. O čem to svědčí? Wikipedie nám prozrazuje odpověď - narodil se v německy mluvící židovské rodině. Vyznání je pro hledání v matrikách podstatné. Nejčastěji vyhledáváme katolíky, ale Židé či evangelíci (protestanti, luteráni...) nejsou výjimkou.

Východisko č. 2

V České republice postupuje kupředu digitalizace archivních pramenů. Protože se věnujeme genealogii, můžete na webu České genealogické a heraldické společnosti nalézt obrázek s odkazy na jednotlivé archivy s digitalizovanými fondy matrik, pozemkových knih a dalších zdrojů pro bádání.

http://www.genealogie.cz/aktivity/digitalizace/

Nevíte-li, kde leží moravský Příbor, mapy vám pomohou. Je to důležité k tomu, abychom mohli identifikovat archiv, v němž hledat matriku narození. V našem případu je to č. 4 na výše uvedeném obrázku. Tento odkaz vás přesměruje na on-line aplikaci Archivní Vadamecum Zemského archivu v Opavě. Pod něj spadá i město Příbor a jeho matriky.

Hledání

Takže vzhůru do digitalizovaného archivu! Pokud si otevřete stránku Archivní Vadamecum, je zde standardně nastaveno vyhledávání ve všech zdrojích. To je třeba zredukovat. Do vyhledávacího pole nahoře zadáte název města - Příbor. V menu Výběr archivu necháte zaškrtnut pouze Zemský archiv v Opavě, tak jak je to na obrázku.

Obdobně v menu Výběr databází necháze zaškrtnuto pouze políčko u piktogramu Matriky. U vedlejšího menu Časový rozsah zadáte "od" 1856 "do" 1856. To víme že je rok narození S. Freuda. Pak ještě v menu Specifiký filtr vyberete druh matriky N (narození) a kliknete na tlačítko Vyhledat.

V mém případě se 3.5.2015 zobrazila tato stránka s výsledky:

Výsledky vyhledávání pro město Příbor v matrice N (narození), pro rok 1856. Zdroj Archivní Vadamecum ZA Opava.

Úskalí

U výsledků se nám nabízí hned první řádek se zvýrazněným místem Příbor. Když na něj kliknete, objeví se vám podrobnosti o dané matrice. Její inventární číslo je 1343:

Podrobnosti k matrice N (i.č.1343) pro město Příbor v letech 1835-1856. Zdroj Archivní Vadamecum ZA Opava.

Je to lákavé. V pořádku je rok - mohli bychom začít hledat od konce, protože matrika rokem 1856 končí. Je zde dokonce index jmen narozených (I-N). A je to matrika pouze pro město Příbor. Háček spočívá v důležité informaci, že Sigmund Freud se narodil v židovské rodině a to, co je na obrázku je matrika katolická. Bude tedy nutné pro informaci rozkliknout další možnosti z nabídky výsledků našeho vyhledávání. Zpět se tedy vrátíte kliknutím na ikonu Seznam úplně vpravo nad náhledem obrázku matriky.

Hurá! č. 1 (ale zase tak moc nejásejme)

Po rozkliknutí druhého řádku vše vypadá v mnohém podobně. Ale! Je to matrika katolická i židovská, inventární číslo 1345. Kromě města Příbor navíc zahrnuje Kopřivnici a Skotnici a tehdejší vsi, které jsou nyní jejich součástí.

Podrobnosti k matrice N (i.č.1345) pro město Příbor v letech 1835-1856. Zdroj Archivní Vadamecum ZA Opava.

Jak vidíte, digitální podoba této matriky má 297 obrázků. Tady už nám žádný obsah nepomůže. Když kliknete na náhled obrázku, otevře se vám první stránka (1/297) a nahoře je napsáno Dorf Weska 1835. Matrika začíná zápisy pro ves Véska a rokem 1835.

Je tedy třeba trpělivosti. Tato matrika je seřazena podle obcí a za každou obcí je index jmen narozených (pro Vésku index začíná na obrázku 27/297). Od obrázku 33/297 pokračují zápisy pro ves Klokočov atd. Je možné, že živovská matrika bude někde ke konci.

V různých farách a jejich matrikách najdeme výsledky různé systematičnosti práce farářů. Zde je příklad docela dobrého přístupu rozdělení matriční knihy na vsi a zaznamenávání včetně indexů. Jinde najdete postupné záznamy a speciální kolonku s názvy vsi (zejména u starších matrik) apod. Jakmile matrika kombinuje více obcí, je třeba větší trpelivosti a postupného prohlížení obrázků nebo nalezení indexu (seznamu jmen) a poté vyhledání stránky se zápisem. Stránky (folia) v matrikách ovšem nejsou totožná se stránkováním v prohlížeči (zde Archivní Vadamacum).

Hurá č. 2! (konečně)

V našem případě židovská matrika začíná na obrázku 287/297. Je nadepsaná Izraeliten 1839. Židé, jak známo jsou Izraelité. V prohlížeči zbývá 10 obrázků do konce matriční knihy, takže se lze snadno proklikat k obrázku 290/297. Konečně! První zápis na pravé straně je ten, který hledáme.

Zápis narození Sigismunda Freuda 6.5.1856 a čísle 177, otec Jakob, matka Amalia. Zdroj: Archivní Vadamecum ZA Opava.

V pravém horním rohu je zapsáno fol. 7 (= strana 7 v židovské matrice) a je zde také dopsáno tužkou číslo 314 (zřejme dvoustrana v matriční knize).obrázek se stránkou si můžete uložit (předtím je třeba zadat bezpečnostní text).

Tady je výřez tohoto zápisu. K podobnému "výřezu" byste měli dojít při splnění úkolu, který na vás čeká v závěru příspěvku.

Detail zápisu narození Sigmunda Freuda. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, Římskokatolická fara příbor, Židovská matrika N (1835-1856), sign. č. P I 16, inv. č. 1345, fol. 7.

Rodný dům Sigmunda Freuda

Zvětšený zápis o narození Sigmunda Freuda můžete spatřit na vlastní oči v jeho rodném domku v Příboru. Adresa - Zámečnická 117, Příbor. Najdete tam i řadu dalších zajímavostí.

Z expozice v rodném domě Sigmunda Freuda v Příboře (2.5.2015). Foto: Autor článku.

Návštěva stojí za to - doporučuji. Je to návštěvnicky velmi přívětivá audiovizuální prohlídka. A pozor na to, kam "pokládáte své pozadí". Můžete si třeba posedět na pověstném pohodlném gauči. Jako já s manželkou a kamarádem Vladkem ze Žiliny (fotila jeho manželka Gitka).

Na gauči před rodným domem S. Freuda v Příboře (2.5.2015). Foto: Gitka R.

Dobrodružný úkol pro vás

Teď jste na řadě vy. Máte-li zájem, mám pro vás úkol, dokonce si můžete vybrat. Ten lehčí je následující:

Vyhledejte samostatně matriční zápis o narození tvůrce sochy Radegasta, sochaře Albína Poláška z Frenštátu pod Radhoštěm.

Originál sochy Radegasta od Albina Poláška. Radnice ve Frenštátu pod Radhoštěm. Zdroj: Wikipedie.

O málo složitější je následující varianta úkolu (proto nápověda dole).

Vyhledejte samostatně matriční zápis o narození "Otce národa" Františka Palackého z Hodslavic.

František Palacký. Zdroj: Wikipedie.

Uvidíte zda postup, který jsme si prošli v tomto příspěvku, funguje. Alternativně můžete najít přímo některého ze svých předků, pokud znáte potřebné údaje. Možná to bude zábavnější než sudoku nebo Pošta pro Tebe v televizi.

Přeji vám hezký zážitek.

Malá nápověda: Na Wikipedii najdete, že František (Franz) Palacký byl z protestantské rodiny. Přeloženo do "řeči matrik", narodil se do evangelické rodiny.